veškeré *autochtonní obyvatelstvo obou Amerik s výjimkou *Eskymáků a *Aleutů; celkem asi 30 milionů osob, většinou v *zemích Jižní a Střední Ameriky, v USA asi 2,7 milionu osob (*cenzus z roku 2003), v Kanadě asi 300 000. Jsou asijského mongoloidního původu. Antropologicky žlutohnědé plemeno: žlutohnědá pleť, rovné, černé, tuhé *vlasy, tmavé oči, slabé tělesné ochlupení, vystupující *lícní kosti, v *chrupu horní čelisti //(*maxilla)// lopatkovité druhé *řezáky. U dětí je častý *epicanthus, u některých indiánů prominuje nos. Z antropologického hlediska se indiáni dělí na skupiny: a) severoamerická (vysokorostlé podplemeno atlantské a nižší tichomořské); b) středoamerická (nízkorostlá plemena); c) jihoamerická (malá výška těla; dělena na podplemeno paleoamerické a vlastní jihoamerické); d) patagonská (vysoký vzrůst). Začali osidlovat Ameriku nejpozději před 15 000–13 000 lety přes Beringův průliv (dnešní úžina Beringie vytvářela ve studených obdobích *pleistocénu periodicky jakýsi suchozemský most umožňující zvířatům i lidem pronikat dále na východ), Aljašku a Aleutské ostrovy, podél pacifického pobřeží Severní Ameriky se dostali až do nejjižnějších částí Jižní Ameriky (*Američané, první).$Název indiáni, který chybně vznikl ze španělského slova //Indios// („Ind“, obyvatel Indie), rozšířili po objevení Ameriky *Španělé, kteří se domnívali, že připluli do Indie. Jméno se natolik vžilo, že správné označení amerindové se ještě neujalo ani ve vědecké literatuře. Vznikl však samostatný vědní obor – amerikanistika, zabývající se rovněž otázkami *etnogeneze původního obyvatelstva a kulturním a společenským vývojem indiánů. Do začátku evropské *kolonizace Ameriky žili indiáni na úrovni rodové a kmenové struktury, s výjimkou *Mayů, *Aztéků, *Inků a dalších *etnik, kteří dosáhli vyššího stadia a vytvořili *společnosti tzv. vysokých kultur ve Střední a Jižní Americe (*civilizace předkolumbovské Ameriky). Indiáni hovořili více než 2 000 různých *jazyků, které lze zařadit do více než 120 jazykových rodin. Většina indiánských společností v Severní Americe žila na úrovni lovců (*lov), sběračů (*sběračství) a rybářů (*rybolov), pouze *Pueblané a *Irokézové se stali usedlými zemědělci (*zemědělství) a někteří *Prérijní indiáni v průběhu 16. a 17. století přešli k chovu *koní (*Apači, *Komančové ad.). V Severní Americe byli v 19. a 20. století indiáni přesídleni do přírodních rezervací, nebo se zcela asimilovali s bělošským a černošským obyvatelstvem USA a Kanady. Etnické a jazykové rozdělení severoamerických indiánů zaznamenalo ve 20. století četné změny, které byly způsobeny jednak zánikem mnoha malých etnik a jazykových dialektů, ale také v důsledku akulturačního procesu, který vedl k vytváření větších etnických a jazykových celků (například Harold E. Driver v roce 1961 rozlišuje 17 jazykových skupin, v současných učebnicích však jich je uváděno ještě méně). Nejvýraznějšími znaky sociálního a kulturního vývoje indiánů je přechod četných společenství z původního lovecko-sběračského způsobu života k osvojení zemědělství. Tento proces probíhal od poloviny 1. tisíciletí v Severní Americe od jihu a v Jižní Americe od severu a vedl posléze k vytvoření sofistikovaných kultur v oblasti *Mezoameriky a andské oblasti v Jižní Americe (*kultury Ameriky, vysoké). Ve Střední Americe vznikly záhy vyspělé zemědělské kultury a raně třídní společnosti (Aztécká říše, Mayská říše aj.). Tyto společnosti dospěly až k objevu zpracování *kovů, k vytvoření *kalendáře a *písma, k vybudování svébytné *architektury a *umění, k stavbě důmyslných systémů zavlažování aj. Po příchodu Španělů byla většina středoamerických indiánů vyhubena. V současné době zde žijí převážně jen *míšenci (*kreolové, *mesticové, *zambové ad.). V Jižní Americe se většina indiánů tropů a subtropů věnovala kopaničářskému zemědělství, doplňovanému lovem, sběrem a rybolovem (*Araukáni, Aruakové, *Tupíové ad.). Horští indiáni (Inkové, *Kečuové aj.) vytvořili, podobně jako Mayové a Aztékové, přísně stratifikovanou společnost v *incké říši; ostatní menší skupiny, zejména v jižní části Jižní Ameriky (v Patagonii a v Ohňové zemi) zůstaly na úrovni nomádských lovců a sběračů. V Jižní Americe tvoří indiáni dosud většinu obyvatelstva některých *států, jako například v Bolívii, Brazílii, Ekvádoru, Kolumbii, Paraguayi a v Peru (včetně míšenců). Kromě toho jsou některé *indiánské jazyky úředními jazyky vedle *španělštiny: *kečujština v Bolívii, Ekvádoru a Peru, guaraníjština v Paraguayi aj.$Etnickou hranicí mezi severoamerickými a jihoamerickými indiány je východní hranice Guatemaly. Indiáni Střední Ameriky (v užším smyslu v oblasti Hondurasu, Salvadoru, Nikaraguy, Kostariky a Panamy) patří spolu s indiány ostrovní části Střední Ameriky k jihoamerickým etnikům. Následující dělení odpovídá nejen geografickému, ale zejména jazykovému rozdělení podle hospodářsko-kulturních oblastí:$a) subarktická oblast – *lesy a jižní okraj *tundry obývané malými rodinnými skupinami kočovných lovců, rybářů a sběračů; *kultura některých skupin ovlivněna kontaktem s Inuity (*Etchaodinové, Kawčodinové, *Tatcanodinové);$b) severozápadní pobřeží – usedlí a polousedlí rybáři, lovci a sběrači, hierarchizovaná *sociální organizace, vyspělá *řemesla a umění (*Haidové, *Kwakiutlové, *Tlingitové);$c) Kalifornie – malé, volně organizované skupiny kočovných a polousedlých lovců, rybářů a sběračů (Jokutové, Maiduové, *Pomové, *Yurokové);$d) severovýchod USA – podle převládajících geografických a klimatických podmínek buď kočovní lovci a rybáři; od 16.–17. století lov kožešinových zvířat, což vedlo k rozkladu kmenové organizace na malé rodinné skupiny (*Creeové, *Naskapiové, *Odžibvejové), nebo lovci a specializovaní sběrači tzv. indiánské *rýže v oblasti Velkých jezer (*Menominíové) či zemědělci, lovci a rybáři s vyspělou sociální a politickou organizací (*Delavarové, *Huróni, Irokézové);$e) jihovýchod USA – hierarchizované společenské zemědělství s raně státní organizací (*Creekové, *Čerokíové, *Čoktavové, Načezové);$f) prérie – kočovní lovci *bizonů a sběrači, chovatelé koní organizovaní do menších skupin, které se scházely k výročním *obřadům, společnému lovu nebo v případě *války (*Arapahové, *Dakotové, *Cheyenni, Komančové, *Šošoni);$g) jihozápad USA – usedlí a polousedlí zemědělci, lovci a sběrači na různém stupni sociálního a politického vývoje (Apači, *Navahové, Pueblané);$h) Antily – společenství zemědělců, rybářů a lovců, téměř vyhubeni po příchodu Španělů (*Arawakové, *Karibové, *Sibonejové, *Taínové);$ch) Střední Amerika a andská oblast – zemědělství s využitím umělého zavlažování, chov domácích zvířat, vyspělá řemesla, politická organizace od *kmenů po státy (*Aymarové, Aztékové, *Čibčové, Kečuové, Mayové, *Zapotékové);$i) tropická a pralesní Jižní Amerika – usedlí i polokočovní zemědělci, lovci, rybáři a sběrači, kmenová společenství tvořená jednou nebo více *vesnicemi (Arawakové, *Guaraníjové, Karibové, Tupíové, *Witótové, *Záparové, *Žéové);$j) jih Jižní Ameriky – skupiny zemědělských i kočovných lovců, sběračů a chovatelů koní (Araukáni, *Čarúové, *Tehuelčové);$k) Ohňová země – malé skupiny polousedlých lovců, rybářů a sběračů mořských měkkýšů (*Alakalufové, *Jahganové, *Onové). (Jaroslav Malina, Zdeněk Tvrdý)