bezrozdílnost, nerozhodnutelnost, nerozlišitelnost. Původně jeden z centrálních termínů řecké pyrrhónské *skepse, v níž vyjadřoval obsah formule „žádná věc není spíše taková než onaká“ či „žádná věc není více tím než oním“. Nerozhodnutelnost skeptického postoje vyjadřoval termín //adiaforon//, „lhostejnost“. Ve středověké a novověké *filozofii označuje indiference především neoprávněnost nebo nespravedlnost (zpravidla etického) rozhodnutí. Ve filozofii *německého idealismu se prosadil termín indiference v pojmově dominantním významu u Friedricha Wilhelma Josepha *Schellinga; v jeho filozofii identity je absolutní Já totožné s absolutní indiferencí, to znamená, že neobsahuje žádné vnitřní rozdílnosti nebo rozpory, zatímco všechny ostatní diference plynou z indiferentnosti Já. Dosažení absolutní identity je pak shodné s totální indiferencí subjektivního a objektivního, tj. se splynutím s absolutnem, jež je absolutním věděním. (Břetislav Horyna)