bezrozdílnost, nerozhodnutelnost, nerozlišitelnost. Původně jeden z&nbsp;centrálních termínů řecké pyrrhónské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('skepticismus')">*skepse</span>, v&nbsp;níž vyjadřoval obsah formule „žádná věc není spíše taková než onaká“ či „žádná věc není více tím než oním“. Nerozhodnutelnost skeptického postoje vyjadřoval termín //adiaforon//, „lhostejnost“. Ve středověké a&nbsp;novověké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('filozofie')">*filozofii</span> označuje indiference především neoprávněnost nebo nespravedlnost (zpravidla etického) rozhodnutí. Ve filozofii <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('idealismus, německý')">*německého idealismu</span> se prosadil termín indiference v&nbsp;pojmově dominantním významu u&nbsp;Friedricha Wilhelma Josepha <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Schelling, Friedrich Wilhelm Joseph')">*Schellinga</span>; v&nbsp;jeho filozofii identity je absolutní Já totožné s&nbsp;absolutní indiferencí, to znamená, že neobsahuje žádné vnitřní rozdílnosti nebo rozpory, zatímco všechny ostatní diference plynou z&nbsp;indiferentnosti Já. Dosažení absolutní identity je pak shodné s&nbsp;totální indiferencí subjektivního a&nbsp;objektivního, tj. se splynutím s&nbsp;absolutnem, jež je absolutním věděním. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Horyna, Břetislav')">Břetislav Horyna</span>)