historicky významná podskupina indoevropských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kmen')">*kmenů</span>, hovořících (proto)indoárijskými dialekty, které po rozpadu indoíránské jednoty na přelomu 3. a&nbsp;2. tisíciletí př. n. 1. pronikaly v&nbsp;několika vlnách přes jižní oblasti Střední Asie a&nbsp;východní část Íránské plošiny do severní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámie</span> a&nbsp;přes horská údolí Afghánistánu na indický subkontinent. O&nbsp;přítomnosti protoindoárijských mluvčích v&nbsp;churritské říši <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mitanni')">*Mitanni</span> (severní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrie</span>) v&nbsp;16. a&nbsp;15. století př. n. l. svědčí jména védských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*bohů</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Indra')">*Indra</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mitra')">*Mitra</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Varuna')">*Varuna</span>) v&nbsp;churritských diplomatických dokumentech, nalezených v&nbsp;chetitských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('archivy a&nbsp;knihovny')">*archivech</span>, základní číslovky či lexikální výpůjčky indoárijského původu v&nbsp;chetitském a&nbsp;churritském pojednání o&nbsp;chovu a&nbsp;výcviku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kůň')">*koní</span>. V&nbsp;následujícím období (asi 1500–1200 př. n. l.) Indoárjové osídlili povodí Indu a&nbsp;oblasti Paňdžábu. Postupně využili převahy, již jim skýtaly rychlé válečné vozy tažené koňmi a&nbsp;kvalitní výzbroj, k&nbsp;expanzi dále na východ. V&nbsp;mladším védském období (mezi léty 1000–600 př. n. l.) Indoárjové kolonizovali úrodné oblasti meziříčí mezi Gangou a&nbsp;Jamunou a&nbsp;ve středním Poganží. Podrobili si původní obyvatelstvo (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnika, mundská')">*Mundové</span>, možná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Drávidové')">*Drávidové</span> aj.) a&nbsp;jako vládnoucí vrstva rozdělili <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnost</span> bez ohledu na etnickou příslušnost na čtyři <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kasta')">*kasty</span> (či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stav, společenský')">*stavy</span> – //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('varna')">*varny</span>//): kněžskou, válečnickou, rolnickou a&nbsp;poddanskou. Kulturní a&nbsp;společenský vývoj indoárijských etnik dokumentují zhruba od 15. století př. n. l. nejstarší písemné památky zvané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('védy')">*védy</span>, z&nbsp;jejichž <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyka</span> se později vyvinul klasický <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sanskrt')">*sanskrt</span>. V&nbsp;současné době na indickém subkontinentě hovoří <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indoárijské')">*indoárijskými jazyky</span> více než 1 miliarda lidí různých více či méně příbuzných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnikum')">*etnik</span>, jež se podílejí se na formování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národnost')">*národností</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národ')">*národů</span> jižní Asie. (Viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace, indická')">*civilizace, indická</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indické')">*jazyky, indické</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indoárijské')">*jazyky, indoárijské</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Filipský, Jan')">Jan Filipský</span>)