příslušníci mnoha etnických skupin a populací, náležející k společné rodině *indoevropských jazyků. Společný původ těchto *etnik je vymezován do oblastí severní a severozápadní Indie, střední a jihozápadní Asie, jakož i do hraničních oblastí mezi Asií a Evropou. Indoevropané vytvořili na počátku svého putování do Evropy několik migračních center, odkud se dále šířili. Jedním z nich byla oblast evropského Černomoří a jižní Ukrajiny, dalším pravděpodobně *Blízký východ a *Malá Asie ad. Pohyb prvních indoevropských skupin je zaznamenán v průběhu 2. tisíciletí př. n. 1. V základech indoevropských jazyků jsou obsažena četná abstrakta a zobecňující výrazy, které svědčí o významném *pokroku v politicko-organizačních a poznávacích oblastech, jakož i v samotném rozvoji těchto *jazyků. Pro počáteční období jejich diferenciace ve *starověku se používá dělení na dvě velké skupiny – kentumové (název odvozen od latinského slova //centum//, „sto“) a satemové (souhlásky k, g, ch jsou nahrazeny sykavkami a název je odvozen od íránského slova //satem//, „sto“). Do první z nich patří *Arméni, *Baltové, *Frygové, *Indoárijci, *Íránci, *Slované, *Thrákové a další, do druhé pak *Albánci, *Germáni, *Chetité, *Ilyrové, *Italikové, *Keltové, *Řekové a další. Moderní dělení na východní a západní indoevropské skupiny přihlíží spíše k jejich geografickému členění. V současné době jsou uplatňovány zejména genealogické vazby a vztahy těchto jazyků, naříklad mezi *slovanskými a *baltskými jazyky nebo mezi *íránskými a *indoárijskými jazykovými skupinami.$Indoevropané položili základy většiny evropských *národů s výjimkou *Ugrofinů, *turkických etnik a několika dalších výjimek (*Baskové). Z Evropy se šířili dále a v průběhu uplynulých pěti století se jejich menší nebo větší skupiny dostaly prakticky do všech oblastí světa: osídlili Sibiř, Austrálii, Nový Zéland a další území, vytvořili většinu obyvatelstva v obou Amerikách i jinde, a to zejména v období koloniální expanze *Evropanů v 16.–19. století; v současné době mluví indoevropskými jazyky přibližně polovina světové populace: 95 % obyvatelstva Evropy, dále větší část západní a jihozápadní Asie (Indie, Írán aj.) a také miliony potomků evropských přistěhovalců v Americe, Austrálii a v *Oceánii, dále v Africe a hovořila jimi i řada etnik starověkých a středověkých, která vymřela, anebo byla vyhubena. (Jaroslav Malina, Zdeněk Tvrdý)