*člověk, který poskytuje *informace jiné osobě nebo osobám. Z hlediska *antropologie příslušník *kultury, který může a chce antropologovi během jeho terénního výzkumu sdělit podstatné informace týkající se života v jeho *společnosti, ačkoliv se vždy jedná o zprostředkovaný výběr dat. Práce s informátory během terénního výzkumu je kombinována s dalšími technikami sběru dat, zejména s *metodou zúčastněného pozorování.$Antropologové často provádějí výzkumy v malých komunitách, kde etnografická data nezískávají pomocí reprezentativního vzorku *populace, nýbrž pomocí několika klíčových informátorů. Hlavní vlastností informátora je kulturní kompetence, nikoli reprezentativnost výběru; informátor je tedy osoba, která zná odpovědi na kladené otázky a je ochotná odpovědi poskytnout. Informátor však nemusí znát odpovědi a ochota poskytnout odpovědi může být motivována odměnou za informace; rozdíly jsou také v tom, zda antropolog hovoří řečí zkoumaného *etnika nebo nikoli; z toho pak mohou vznikat nové úrovně interakce. Na kvalitě informátorů zpravidla závisí úspěch celého výzkumu. Jejich výběru proto antropologové musí věnovat náležitou pozornost. Lidé v každé společnosti se liší svým *statusem a *rolemi, které ovlivňují perspektivu, z níž vnímají a interpretují svou kulturu. Informátory můžeme navíc rozdělit na: a) //informátory s přímou životní zkušeností//, kteří mohou poskytnout nejcennější antropologické informace, jakými jsou například detailní popisy, ukázky činností, vzpomínky, přesnější lokalizace atd.; b) //informátory s nepřímou životní// //zkušeností//, kteří jsou abstraktně nebo nepřímo informováni o kulturním a sociálním životě svých předků. Kombinace těchto faktorů činí z výběru informátorů složitý a zásadní úkol.$Interakce mezi antropologem a informátorem může přinášet stejná úskalí jako kterákoli jiná mezilidská interakce. Informátoři totiž někdy nemluví pravdu, mohou antropologa klamat nebo projevovat svůj osobitý smysl pro humor, který může zaníceným badatelům unikat (například známý příběh ohňozemského informátora Jimmyho Knoflíčka z výzkumu Charlese *Darwina a otázka *kanibalismu v Ohňové zemi). Rovněž na mnoho antropologických otázek nemusí informátoři znát odpověď (prostě proto, že jejich kultura se určitými problémy a úvahami nemusela zabývat). Tyto problémy a další úskalí popsali mnozí antropologové, například Franz *Boas (1858–1942), Napoleon *Chagnon (narozen 1938) nebo Hortense *Powdermakerová (1900–1970).$Práce s informátory má úzký vztah k antropologickému etickému kodexu. Antropolog dbá na to, aby jeho informátoři byli dobře obeznámeni s předmětem výzkumu, aby věděli, co se od nich očekává a jaké jsou cíle výzkumu. Antropolog musí také chránit soukromí svých informátorů.$V *postmoderní antropologii se proměnila role informátorů; z pouhých poskytovatelů informací se stávají odbornými partnery antropologa a nezřídka i spoluautory publikací, které na základě terénního výzkumu vznikají. (Martin Soukup)