obecné označení pro dochované umělé zahloubení různého tvaru (okrouhlý, oválný, ledvinovitý, čtyřúhelníkový) i hloubky (nejčastěji kolem 1 m; zahloubení s hloubkou i průměrem menším než 0,5 m se označuje jako jamka), které mělo původně různý význam především hospodářský (na *sídlištích primárně hlavně jako zdroj stavební *hlíny, druhotně pro ukládání odpadků, zničených předmětů, ale i k *uložení zemřelých apod., někdy k přechovávání zrna – *obilnice, jako dílna aj. – souborně označovány jako jámy sídlištní, případně starším názvem jámy kulturní). S kultovními úkony souvisejí například jámy hrobové. Jáma patří k nejčetnějším *archeologickým objektům. (Karel Sklenář)