*minerály metamorfovaných *hornin. Tyto minerály nepatří k sobě ani svou genezí, ani minerálním složením, a přece jsou spolu spjaty svou společnou minulostí, kterou mají jako významná kamenná *surovina *ozdob, *šperků, *rituálních a ceremoniálních předmětů užívaná již od *prehistorických dob; málokterým minerálům bylo v odborné i populární literatuře věnováno tolik pozornosti. Jadeit a nefrit, označované v obchodním styku společným anglickým termínem //jade//, jsou si podobné svou barvou i ostatními makroskopickými vlastnostmi tak, že jsou často v archeologické nebo uměleckohistorické literatuře a praxi zaměňovány, což vedlo i k vážným omylům, zejména při určení *provenience materiálu a z toho vyplývajících úvah o některých sídelně geografických otázkách.$//Jadeit// tvoří celistvé, jemnozrnné až drobně zrnité agregáty. Barvu má bílou, světle šedou nebo tmavě zelenou s různými odstíny. Někdy bývá světle i tmavěji skvrnitý. Textura agregátů je masivní, paralelní textura byla zjištěna u barmských jadeititů. Chemickým složením se jedná o alkalický pyroxen jadeit – NaAl(Si2O6). Z podružných součástek mohou agregáty obsahovat další minerály jako například chlorit, světlou slídu, *křemen, granát, titanit, zirkon, epidot, nefelín aj. Jadeit se vyskytuje mnohem vzácněji než nefrit. Jeho čisté, monominerální agregáty jsou uváděny pouze z *lokalit Tammaw (Myanmarský svaz; dříve Barma) a Kotaki (Japonsko). Rovněž byl nalezen na Celebesu, v Kalifornii, v italském Piemontu, Srbsku a Alpách.$Horniny tvořené jadeitem – jadeitity (celistvé a jemnozrnné *krystalické břidlice, získávané hlavně v podobě *valounů či oblázků v říčních náplavech) sloužily od *neolitu v různých oblastech jako vzácný druh suroviny pro výrobu *kamenné broušené industrie i ozdob a vzhledem k vzácnosti výskytu a estetické hodnotě představovaly zřejmě *prestižní artefakty.$//Nefrit// se vyskytuje v masivních agregátech, velmi houževnatých a pevných. Na rozdíl od jadeitu je tvořen jemnými, rozmanitě propletenými vlákénky a jehličkami amfibolu aktinolitu Ca2(Mg, Fe)5Si8O22(OH)2. V Evropě patří k nejvýznamnějším nalezištím nefritu především Jordanów, Złotý Stok a Kościeliska dolina na území Dolního Slezska v Polsku, dále lokality v Alpách (Val Malenco, Poschiavo, Oberhalbstein, Unterengadin), v Harzu (Harzburg, Radautal), v jižní části Ligurie (Sestri Levante) aj. Z mimoevropských nalezišť jsou nejvýznamnější výskyty v Rusku (v okolí Bajkalského jezera, v Sajanském pohoří a na Urale), na Novém Zélandu, na *Nové Guineji, na některých amerických lokalitách, bohatá naleziště jsou především v západní Číně (pohoří *Kchun-lun).$Zvláště na *Dálném východě (Čína, Korea, Japonsko) se stal nefrit posvátným kamenem spojovaným s těmi nejušlechtilejšími vlastnostmi, schopnostmi a tužbami, jež svou magickou mocí může pozitivně ovlivňovat. *Číňany uchvacoval nefrit (čínsky: //jü//) od pravěkých dob. Byl pro ně *symbolem nezměrné tvrdosti, hedvábného lesku, měkkého tepla, krásy dívčí pleti, ale i lidské dobroty a nezničitelnosti zdravého rozumu a mravní integrity. Proto si také dokonalého panovníka, Nefritového císaře, vládce *Nebes, představovali jako obyvatele ideálního ráje, místa koupajícího se v éterické záři nefritu. Od neolitu a v dalších údobích *pravěku a *starověku i později z nefritu vytvářeli ozdoby, šperky a symboly politické a duchovní *moci – *sekery (v pozdním neolitu a v dobách dynastie *Šang a *Čou symboly moci a *autority vládce), ploché disky //(pi)//, na články rozdělené duté trubkovité artefakty //(cchung)//, pověřovací odznaky v podobě tygra, nefritové kotouče jako symboly královského nebo císařského majestátu aj. Za dynastie Čou začali nefrit užívat k výzdobě přední části obřadních rouch (*oděv z nefritu byl vyhrazen pouze členům císařské rodiny) a k pokrývání těl zesnulých, neboť také věřili, že má magickou schopnost zabránit rozpadu lidského těla. Zřejmě z těchto důvodů pohřbili například u *Man-čchengu chanského prince *Liou Šenga (155–113 př. n. l.) a jeho manželku Tou Wan v nefritových schránkách *antropomorfního tvaru.$Není proto divu, že existuje více než pět set čínských znaků založených na kořenu znamenajícím „nefrit“ (mnoho z nich s *konotacemi k uvedeným hodnotám) a že jej *Konfucius údajně užil k symbolickému označení pěti lidských *ctností: lidskost, mravní integritu, moudrost, spravedlnost a vytrvalost představuje prý teplá záře, čistota, příjemný *zvuk, tvrdost a odolnost nefritu. (Jaroslav Malina)