japonský básník, novinář a&nbsp;etnograf; zakladatel etnografických studií a&nbsp;folkloristiky v&nbsp;Japonsku. Vyrůstal v&nbsp;rodině šintoistického kněze a&nbsp;po studiích práv na Tokijské císařské univerzitě pracoval v&nbsp;letech 1900–1919 jako státní zaměstnanec na ministerstvu zemědělství a&nbsp;obchodu. V&nbsp;letech 1919–1930 pak působil jako novinář jednoho z&nbsp;největších japonských deníků //Asahi šinbun//. Díky častým služebním cestám po celém Japonsku se podrobně seznámil s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, lidová')">*lidovou kulturou</span> a&nbsp;mimořádnou pozornost věnoval zejména lidové slovesnosti.$Publikoval více než 100 knih a&nbsp;přes tisíc článků s&nbsp;tematikou japonského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('folklor')">*folkloru</span>. Ve svých odborných dílech se snažil najít, popsat a&nbsp;obhájit prvky japonských tradic, které přežily modernizaci na přelomu 19. a&nbsp;20. století. Na jejich pozadí dokládal odlišnost a&nbsp;jedinečnost japonské národní kultury. V&nbsp;roce 1951 mu císař udělil Řád za kulturu. Jeho sebrané spisy //(Teihon Janagita Kunio šú)// čítají 36 svazků; k&nbsp;nejznámějším pracím patří //Tóno monogatari //(Příběhy z&nbsp;Tóna, 1910) – sbírka 119 lidových příběhů, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('legenda')">*legend</span> a&nbsp;pohádek z&nbsp;oblasti dnešní prefektury Iwate. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýkora, Jan')">Jan Sýkora</span>)