etnická skupina jihoamerických *indiánů obývající tropické deštné pralesy Amazonie v povodí řeky Orinoko na brazilsko-venezuelské hranici. Poprvé byli kontaktováni v roce 1929. Žijí na teritoriu o rozloze téměř 200 000 km², jejich populace se odhaduje na 26 000 jedinců. Toto teritorium sdílí společně s etnickými skupinami Guaharíbo, Širianá a s *Waiky; dodnes se vedou spory o to, zda se jedná o jedinou etnickou skupinu nebo o více samostatných etnických skupin. V současnosti jsou Janomamové ohrožováni novými importovanými druhy malárie, *genocidou, *AIDS a těžbou *zlata, jehož ložiska se na jejich území nachází. Zlatokopové //(garimpeiros)// s sebou přinášejí choroby, proti nimž nejsou Janomamové imunní. Jejich *jazyk patří do janomamské jazykové rodiny, která má několik podskupin a dialektů (Cobari, Padamo-Orinoko, Parima).$Obživu získávají *lovem, *sběrem a zahradničením – sezonním pěstováním *manioku a banánů, takto získané produkty pokrývají až 40 % jejich potřeb. Ačkoli zakládají *vesnice někdy až se třemi sty obyvatel, vedou jako typičtí lovci-sběrači vysoce mobilní způsob života. V čele každé vesnice je starosta; je zodpovědný za řešení vnitřních sporů a reprezentování vesnici navenek. Autorita starostů závisí na obecném uznání jejich statečnosti, šlechetnosti a charizmatu, svá rozhodnutí nemohou nijak vynucovat. Jejich *kultura je orientována na *muže; *ženy mají nízké společenské postavení; jsou často bity a zneužívány, a to jak útočníky z jiných vesnic, tak vlastními manžely.$Příbuzenský systém je *patrilineární a rozlišuje stranu matky a otce (bifurkace) a je variantou irokézského příbuzenského systému; *sociální struktura je rozdělena na dvě *exogamní descendenční skupiny (*descendence); muži z jedné skupiny si mohou brát některé ženy z druhé skupiny //a vice versa//; příslušníci jedné skupiny se v rámci své *generace vzájemně označují jako „bratři“ a „sestry“; potenciální manželky ve druhé skupině jako „ženy“ //(suaböya)// a jejich bratry jako „švagry“. Rozlišují *paralelní bratrance / sestřenice*křížové bratrance / sestřenice; *sňatek lze uzavřít jen s křížovými bratranci / sestřenicemi, nikoli s paralelními bratranci / sestřenicemi. Dívky se vdávají ve věku okolo třinácti let, chlapci se žení ve věku okolo dvaceti let věku; délka generací je proto rozdílná pro muže a ženy; z toho vyplývá problém dodržování preskriptivních pravidel pro uzavírání *manželství, který muži řeší manipulováním terminologií *příbuzenství zařazováním žen do kategorie //suaböya//, aby tak zvýšili své šance na uzavření manželství.$Život Janomamů je naplněn chronickými válečnými *konflikty. Americký kulturní antropolog Napoleon A. *Chagnon (narozen 1938) formuloval ve svých základních dílech o Janomamech (//Yanomamö: The Fierce People// [Janomamové: Zuřivý lid], 1968, //Studying// //Yanomamö //[Výzkum Janomamů], 1974) hypotézu, že neustálé válečné konflikty podporují preferenci mužských potomků, která proto vede k praktikování *infanticidy. Následný nedostatek žen vede k boji o ženy. Chagnon odmítl interpretaci chronických válek jako důsledku nedostatku živočišných proteinů, kterou předložil americký kulturní antropolog Marvin *Harris (1927–2001) v knize //Cows, Pigs, Wars and Witches: The Riddles of Culture// (Krávy, prasata, války a čarodějové: Kulturní hádanky, 1974). Na základě detailních studií je Chagnon totiž přesvědčen, že Janomamové saturují všechny své dietetické potřeby lovem, sběrem a zahradničením. (Martin Soukup)