souborný název pro fosilizované pryskyřice jehličnatých stromů, zachované v třetihorních usazeninách nebo v druhotných polohách: „pravý“ jantar (succinit), zlatavého zbarvení a smolného lesku, pocházející z vyhynulé borovice //Pinus succinifera// se objevuje v severní třetině Evropy od Anglie po Rusko, velmi příbuzný materiál pak ve Středomoří a ojediněle dokonce i u nás. Už v *pravěku byl jantar nalézán především na baltském pobřeží od Dánska po Finsko, vyplavený vodou z původního uložení v podobě zrn a amorfních hlíz o váze až 10 kg.$Jantar byl vyhledáván a zpracováván na *ozdoby již v *paleolitu a nejpozději od mladšího *eneolitu byl baltský jantar předmětem *směny, kterou se šířil nejen po Evropě, ale dokonce až na starověký *Přední východ. (Viz též *cesta, Jantarová.) (Jaroslav Malina, Karel Sklenář)