slovenský prozaik a scenárista. Byl až příliš otevřen podnětům zvenčí, takže se na jeho díle podepsala experimentální próza 60. let a francouzský „nový román“. Za clonou těchto experimentů se však prodíral vlastní Jarošův výraz, postupně v prózách //Návrat so sochou// (Návrat se sochou, 1969), //Krvaviny// (1970), //Až dobehneš psa// (Až doběhneš psa, 1971), //Pýr// (1971), //Pradeno// (Přadeno, 1974) a //Trojúsmevový miláčik// (Miláček s třemi úsměvy, 1973).$Jarošovým patrně nejlepším a nejúspěšnějším dílem i z důvodů úspěšného zfilmování režisérem Jurajem Jakubiskem v roce 1983 je román //Tisícročná včela// (Tisíciletá včela, 1979); *sexualita má v tomto románu význam individuálního projevu síly a *svobody člověka, současně je však součástí pnutí směřujícího k zachování rodu a soustřeďuje v sobě sílu celých generací. (Ivo Pospíšil)