francouzský dramatik, prozaik a básník. Jarry se sice nedožil vysokého věku (jeho život zkrátila pohlavní choroba), ale zapůsobil hluboce na vývoj moderního *umění. Tento bohém a mystifikátor se stal jedním z nemnoha autorů, k nimž se spontánně a bez výhrad hlásila antitradicionalisticky orientovaná *avantgarda: za svého předchůdce jej označili dadaisté, surrealisté i poetisté. Ti oceňovali jeho důsledné odmítání uměleckých a společenských *konvencí i jeho nespoutanou *obrazotvornost a hravost. Jako vývojově perspektivní vnímali také jeho úsilí zrušit či propojit hranice mezi životem a uměním. Jarry se stal inspirátorem dadaistického „patafyzického“ hnutí, které parodovalo výkony *vědy a činnost vědeckých společností (český Jára da Cimrman je lyrickým pokračovatelem těchto postupů). Z časového odstupu se Jarryho tvorba jeví také jako jeden z pilířů absurdního *dramatu a absurdní literatury. Jarry v patnácti letech napsal světoznámou hru //Ubu Roi// (Král Ubu, premiéra 1896). Ubu se stal symbolem maloměšťácké neomalenosti, hrubosti, hamižnosti, hlouposti a zbabělosti. Autor zde vytvořil svébytnou podobu černého humoru, v jehož základu se ocitá nadsázka, *konfrontace a disproporce.$Na principu *parodie je založen také román //Le surmâle// (Nadsamec, 1902). Jarry v něm karikuje dobovou módu – sportování a rovněž nadčasovou mužskou ješitnost a pýchu. Předvádí nadlidské výkony extrémně fyzicky a psychicky vyvinutého jedince, předchůdce dnešního supermana, aby odhalil samoúčelnost a směšnost aktivit tohoto typu. V tomto románu je „nadsamcem“ na první pohled neduživý, tajemný Ondřej Marcueil. Ten však svou nadřazenost před okolím skrývá a inkognito se dopouští nadlidských výkonů. Marcueil se stává rovněž iniciátorem sázky, která má rozhodnout, zdali muž „klasickým“ způsobem může obšťastnit ženu více než sedmdesátkrát během čtyřiadvaceti hodin. (Jiří Pavelka)