1. nejpočetnější populace v Indonésii (asi 85 milonů, *cenzus 2000). Žijí hlavně na střední a východní Jávě, jižní Sumatře a jižním Kalimantanu. Javánci přišli v první polovině 1. tisíciletí př. n. l. z kontinentální jihovýchodní Asie. *Jazyk (*javánština) patří k *indonéské větvi *malajsko-polynéské skupiny. Většina věřících jsou *sunnité;$2. všichni obyvatelé Jávy; celkem 124 miliony (v roce 2005). Jsou mladoindonéského původu a lze je rozdělit do několika etnických podskupin: Javánci na Jávě (70 % obyvatel), *Sundové (20 %) a Maduresané (10 %) na sousedním ostrově Madura. Kromě těchto velkých etnik lze na Jávě rozlišovat ještě některé malé zbytkové skupiny: Badujci, Tengeresané ad. Ve 4. století vznikla na západní Jávě říše Taruma. Další velká říše byla založena v centrální části Jávy v 9. století (hlavní *město Prambanam), která se stala šiřitelem *buddhismu v *zemi. Konečně v 10. století se začal formovat další *stát (nejprve kolem města Kediri a od roku 1294 v Mádžapahitu), jenž se stal hinduistickou velmocí, která zvítězila i nad sumaterskou říší Šriwidžája (roku 1377) a ovládla poté celé souostroví. V důsledku vnitřních islámských rozepří se tato veleříše brzy rozpadla (1478) a na Jávě se vytvořily dva nové islámské státní celky: *sultanáty Bantam a Mataram, a to rozpadem původní hinduistické říše Padžadžáran v západní části Jávy. Nová historie Jávanců začala teprve v roce 1610, kdy *Holanďané založili v Jakartě (Džakartě) faktorii a kdy na ostrově zahájila činnost britská Východoindická společnost. V roce 1945 se stala Indonésie *republikou. (Zdeněk Tvrdý)