souhrnný název používaný někdy pro jazyky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, nigerokonžské')">*nigerokonžské</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, khoisanské')">*khoisanské</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, nilosaharské')">*nilosaharské</span>. Mezi africké jazyky též patří část jazyků <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, afroasijské')">*afroasijských</span> a&nbsp;jazyk malgašský, kterým se hovoří na Madagaskaru a&nbsp;spadá do jazykové rodiny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, austronéské')">*austronéských jazyků</span>. Za africké jazyky se v&nbsp;každém případě považují tzv. původní jazyky. To znamená, že mezi ně nenáleží například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('angličtina')">*angličtina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('arabština')">*arabština</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('francouzština')">*francouzština</span> či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('portugalština')">*portugalština</span>, jakkoliv jde o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyky</span> početně nejrozšířenější.$Jazyková situace v&nbsp;Africe odpovídá pestrosti etnické a&nbsp;společenské. Nejnovější lingvistické statistiky uvádějí 2 092 jazyků (//Ethnologue// 2005), přičemž ale nemalé procento z&nbsp;nich se nalézá ve stavu ohrožení či přímo vymření. Jednoznačně největší jazykovou rodinou v&nbsp;Africe jsou jazyky nigerokonžské, zahrnující bezmála 1 500 jazyků. V&nbsp;posledním desetiletí se množí názory, že jazyky nigerokonžské mohou tvořit jednu makrorodinu s&nbsp;jazyky nilosaharskými (nejaktuálnější <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klasifikace')">*klasifikaci</span> vytvořili Kay Williamson a&nbsp;Roger Blench, 2000).$Mezi nejrozšířenější africké jazyky patří v&nbsp;západní Africe <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hauština')">*hauština</span> (40 milionů mluvčích), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jorubština')">*jorubština</span> (20 milionů), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bambarština')">*bambarština</span> a&nbsp;wolofština, v&nbsp;rovníkové Africe <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ngalština')">*lingala</span> (přes 10 milionů) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konžština')">*kikongo</span>, ve východní Africe <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('amharština')">*amharština</span> (30 milionů), oromština (25 milionů) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svahilština')">*svahilština</span> (15 milionů). Statistické údaje komplikuje neexistence přesných dat na úrovni jednotlivých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*států</span> a&nbsp;též značná multi-linguálnost afrických společností, způsobená multi-etnickým a&nbsp;multi-lingvním charakterem z&nbsp;většiny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*zemí</span>.$Status afrických jazyků se proměnil v&nbsp;době přechodu od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kolonialismus')">*kolonialismu</span> k&nbsp;nezávislosti. Zatímco v&nbsp;koloniální době byl úředním jazyk ve většině případů evropský (angličtina, francouzština, portugalština), po získání nezávislosti došlo k&nbsp;jazykové emancipaci nejen v&nbsp;tom smyslu, že se africké jazyky stávaly (spolu s&nbsp;těmi evropskými) jazyky úředními, ale zejména v&nbsp;60. a&nbsp;70. letech 20. století došlo k&nbsp;tzv. afrikanizaci společností, což znamenalo přejmenovávání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*měst</span>, obcí, i&nbsp;občanů z&nbsp;evropských na africká jména (například za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vláda')">*vlády</span> Mobutua v&nbsp;Zairu).$Jižní Afrika po pádu apartheidního režimu (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('apartheid')">*apartheid</span>) a&nbsp;demokratických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('volby')">*volbách</span> přijala <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ústava')">*ústavu</span> uznávající rovnoprávný status 11 jazykům. Kromě angličtiny a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('afrikánština')">*afrikánštiny</span> jsou to zulu, venda, sepedi, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('xhosa')">*xhosa</span>, tswana, sotho, severní sotho, tsonga a&nbsp;ndebele. V&nbsp;letech 1925–1989 byla masivně prosazována afrikánština na úkor původních afrických jazyků.$Etiopie představuje jediný africký stát, který si udržel nezávislost i&nbsp;v&nbsp;době kolonialismu, čímž nedošlo k&nbsp;prosazení evropských jazyků na její půdě. Vzhledem k&nbsp;staletí trvající nadvládě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Amharové')">*Amharů</span> se amharština rozšířila takřka po celém území Etiopie jako //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lingua franca')">*lingua franca</span>//. Ústava z&nbsp;roku 1994 přisuzuje amharštine status federálního jazyka, ale v&nbsp;rámci jednotlivých provincií jsou úředními jazyky též oromština, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('somálština')">*somálština</span>, hararština a&nbsp;tigrajština. Na všech úrovních je neoficiálním úředním jazykem angličtina.$V řadě případů došlo k&nbsp;šíření dnes významných afrických jazyků v&nbsp;době kolonialismu a&nbsp;v&nbsp;této souvislosti se hovoří o&nbsp;jazycích říčních (lingala), vojenských (bambarština), obchodních (svahilština), administrativních (sango), podle způsobu jejich šíření. Na nadnárodní úrovni však stále převládá využívání angličtiny, arabštiny, francouzštiny a&nbsp;portugalštiny. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Záhořík, Jan')">Jan Záhořík</span>)