v užším smyslu termín pro skupinu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indoárijské')">*indoárijských</span> či indoárských jazyků, tvořících spolu s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, dardské')">*dardskými</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, íránské')">*íránskými</span> jazyky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indoíránské')">*indoíránskou</span> větev <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indoevropské')">*indoevropské</span> jazykové rodiny; zahrnují starou indičtinu (védský dialekt) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sanskrt')">*sanskrt</span>, středoindické jazyky (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prákrty')">*prákrty</span>, včetně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('páli')">*páli</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyka</span> textů jižního směru <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('buddhismus')">*buddhismu</span>, tzv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('théraváda')">*théravády</span> či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hínajána')">*hínajány</span>) a&nbsp;novoindické jazyky. Podle jiné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klasifikace')">*klasifikace</span> představují indické jazyky jednu ze skupin, z&nbsp;nichž sestává „podrodina“ indoárijských jazyků (zbývající dvě opět tvoří jazyky dardské a&nbsp;íránské). V&nbsp;obecnější rovině lze spojení „indické jazyky“ použít jako označení rozmanitých jazykových systémů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národ')">*národů</span> jihoasijského subkontinentu.$Jazyková situace v&nbsp;jižní Asii svou pestrostí odráží multietnické a&nbsp;multikulturní složení obyvatelstva, na jehož utváření se podílelo množství různorodých, dnes již obtížně rozlišitelných domácích i&nbsp;vnějších vlivů. Počet indických jazyků se v&nbsp;různých soupisech značně liší – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cenzus')">*cenzus</span> z&nbsp;roku 1991 zaznamenal 114 jazyků a&nbsp;216 tzv. mateřštin, přehled <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky světa')">*jazyků světa</span> vydávaný texaským Summer Institute of Linguistics (SIL) v&nbsp;15. vydání (//Ethnologue //2005) uvádí pro Indii 415 živých a&nbsp;13 zaniklých jazyků, jiné seznamy vyčíslují 850 jazyků a&nbsp;dialektů a&nbsp;1683 mateřštin. Nejvíce mluvčích hovoří jazyky indoevropské jazykové rodiny (asi 75 %), hojně jsou na subkontinentu zastoupeny jazyky patřící k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, drávidské')">*drávidské</span> (asi 23 %), méně již k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, austroasijské')">*austroasijské</span> (asi 1,2 %) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, tibetobarmské')">*tibetobarmské</span> (asi 0,6 %) rodině.$K nejrozšířenějším indoárijským jazykům patří <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hindština')">*hindština</span> (402 miliony mluvčích, 36 % obyvatel), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bengálština')">*bengálština</span> (83 miliony, 7,5 %), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('maráthština')">*maráthština</span> (75 milionů, 6,8 %), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('urdština')">*urdština</span> (52 miliony, 4,7 %), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gudžarátština')">*gudžarátština</span> (49 milionů, 4,4 %), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('urijština')">*urijština</span> (34 miliony, 3,1 %), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paňdžábština')">*paňdžábština</span> (28 milionů, 2,5 %) anebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ásámština')">*ásámština</span> (16 milionů, 1,5 %). Z&nbsp;drávidských jazyků mají největší počet mluvčích <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('telugština')">*telugština</span> (79 milionů, 7,2 %), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tamilština')">*tamilština</span> (64 miliony, 5,8 %), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kannadština')">*kannadština</span> (39 milionů, 3,5 %) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('malajálamština')">*malajálamština</span> (36 milionů, 3,3 % – vše odhady 2005). Mezi nejznámější reprezentanty <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, mundské')">*mundské</span> větve austroasijské rodiny patří <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('santálština')">*santálština</span> (asi 6 milionů mluvčích v&nbsp;Indii, Bangladéši, Nepálu a&nbsp;Bhútánu), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, monkhmerské')">*monkhmerskou</span> podrodinu reprezentují například khásijština (0,9 milionu obyvatel, hlavně v&nbsp;Ásámu, Méghálaji a&nbsp;Tripuře) anebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nikobarština')">*nikobarské jazyky</span> (0,2 milionu). K&nbsp;tibetobarmským jazykům rozšířeným na subkontinentě patří hlavně bodo, manipurština (meitei) či <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tibetština')">*tibetština</span> (125 000 v&nbsp;Indii, 60 000 v&nbsp;Nepálu a&nbsp;4 000 v&nbsp;Bhútánu; k&nbsp;Tibeťanům se řadí rovněž 120 000 obyvatel Ladákhu (Ladaku), jejichž mateřštinou je ladakština).$<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ústava')">*Ústava</span> Indické republiky, jež vstoupila v&nbsp;platnost 26. ledna 1950, stanovila oficiálním jazykem ústředních úřadů hindštinu psanou dévanágarským písmem, avšak jednotlivé svazové státy a&nbsp;svazová teritoria mohou vést administrativu v&nbsp;některém z&nbsp;místních jazyků. Z&nbsp;28 indických států používá jako hlavní úřední jazyk hindštinu jen 10 (Arunáčalpradéš, Bihár, Čhattísgarh, Džhárkhand, Harijána, Himáčalpradéš, Madhjapradéš, Rádžasthán, Uttaráňčal a&nbsp;Uttapradéš) a&nbsp;ze 7 svazových teritorií pouze 3 (Andamany a&nbsp;Nikobary vedle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nikobarština')">*nikobarštiny</span>, Čandígarh a&nbsp;hlavní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*město</span> Dillí společně s&nbsp;paňdžábštinou). Roli vedlejšího úředního jazyka plní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('angličtina')">*angličtina</span>, kterou si pro administrativní účely zvolily Arunáčalpradéš, Mizoram či Nágsko; počet <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Indové')">*Indů</span>, kteří při sčítání lidu uvádějí angličtinu jako svou mateřštinu, se pohybuje kolem 200–250 milionů.$Osmá příloha ústavy obsahuje (novelizace v&nbsp;letech 1967, 1992 a&nbsp;2003) seznam jazyků, jež požívají zvláštní oficiální status (z&nbsp;původních 15 byl rozšířen na 23); patří k&nbsp;nim vedle angličtiny ásámština (Ásám), bengálština (Západní Bengálsko, Tripura), bodo (Ásám), dógrí (Džammú a&nbsp;Kašmír), gudžarátština (Gudžarát, Dadra a&nbsp;Nagar Havélí, Daman a&nbsp;Diú), hindština, kannadština (Karnátaka), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kašmírština')">*kašmírština</span> (Džammú a&nbsp;Kašmír), kónkanština (Góa), maithilština (Bihár), malajálamština (Kérala, Lakšadvíp), manipurština / meitei (Manipur), maráthština (Maháráštra, Góa), <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nepálština')">*nepálština</span> (Himáčalpradéš, Uttaráňčal), paňdžábština (Čandígarh, Dillí, Harijána, Paňdžáb), santálština (Ásám, Bihár, Džhárkhand, Tripura), sindhština (Gudžarát, Maháráštra, Paňdžáb, Rádžasthán), tamilština (Tamilnádu, Puduččéri), telugština (Ándhrapradéš), urdština (Ándhrapradéš, Bihár, Džammú a&nbsp;Kašmír, Uttarpradéš) a&nbsp;urijština (Urísa). Mezi jazyky sepsané //(scheduled)// v&nbsp;osmé příloze byl zařazen i&nbsp;sanskrt; počet mluvčích, pro něž je mateřštinou, se pohybuje kolem 50 000. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Filipský, Jan')">Jan Filipský</span>)