nejrozšířenější a&nbsp;nejlépe probádaná skupina <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyků</span>, definovaná na základě podobností v&nbsp;gramatické stavbě i&nbsp;ve slovní zásobě, jež vyplývají z&nbsp;jejich genetické příbuznosti. Zahrnuje většinu jazyků evropských a&nbsp;jazyky Indie a&nbsp;Íránu (proto název indoevropské). Zkoumání vztahů a&nbsp;souvislostí mezi indoevropskými jazyky se stalo v&nbsp;19. století základem rozvoje historicko-srovnávací <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazykověda')">*jazykovědy</span> (indoevropeistika; němečtí badatelé Franz Bopp, J. Grimm). Zjistilo se, že v&nbsp;hláskosloví dochází k&nbsp;pravidelným změnám, jejichž <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákonitost')">*zákonitosti</span> lze odhalit srovnáváním jednotlivých elementů z&nbsp;jazyka //x// s&nbsp;elementy z&nbsp;jazyka //y.// Tak byly stanoveny tzv. hláskové response (například řecké e /e/ = staroindické a&nbsp;avestské a&nbsp;= gótské aí [e] nebo i) a&nbsp;tzv. hláskové zákony, podle nichž každá hláska prodělává za stejných podmínek stejnou změnu (pokud nepůsobí některé rušivé faktory, například <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('analogie')">*analogie</span>). Byl vysloven názor, že všechny indoevropské jazyky mají společný jazykový základ („prajazyk“), z&nbsp;něhož postupným vývojem vznikly jednotlivé jazyky. Dnes se předpokládá, že někdy před rokem 3000 př. n. l. se indoevropské společenství (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Indoevropané')">*Indoevropané</span>) rozštěpilo na východoindoevropský (k&nbsp;němuž patřily maloasijské jazyky) a&nbsp;západoindoevropský jazykový areál. Od východoindoevropského areálu se odtrhly jako první zřejmě nejprve jazyky proto-anatolské (snad kolem roku 2500 př. n. l.), o&nbsp;něco později proto-iónské a&nbsp;proto-indoíránské (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Árjové')">*Árjové</span>); k&nbsp;zbytkovým dialektům patřila fragmentárně dochovaná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('thráčtina')">*thráčtina</span> na Balkánském poloostrově, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fryžština')">*fryžština</span> v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Asie, Malá')">*Malé Asii</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('arménština')">*arménština</span>. Starší teorie preferovaly genetické dělení na jazyky satemové (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, indické')">*indické</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, íránské')">*íránské</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, slovanské')">*slovanské</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, baltské')">*baltské</span>, arménština a&nbsp;albánština) a&nbsp;kentumové (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, italické')">*italické</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, keltské')">*keltské</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, germánské')">*germánské</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyky, anatolské')">*anatolské</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tocharština')">*tocharština</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řečtina')">*řečtina</span>), jež vycházelo z&nbsp;vývoje indoevropských palatálních velár: k’, g’ > sykavky (v&nbsp;satemových jazycích), > k, g (v&nbsp;kentumových jazycích), a&nbsp;labiovelár: kw, gw v&nbsp;kentumových jazycích zachovány, v&nbsp;satemových jazycích > k, g. Název pro satemové a&nbsp;kentumové jazyky byl odvozen z&nbsp;výrazu pro 100 v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('avestština')">*avestštině</span> //satem//, respektive v&nbsp;latině //centum// [kentum]. V&nbsp;oblasti Asie se uplatňovaly ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('starověk')">*starověku</span> jazyky anatolské (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chetitština')">*chetitština</span> atd.), jazyky indické a&nbsp;íránské, tocharština, fryžština a&nbsp;řečtina (helenizace). Z&nbsp;části jde o&nbsp;jazyky již vymřelé. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Muchnová, Dagmar')">Dagmar Muchnová</span>)