český antropolog, etnolog a muzeolog, emeritní profesor *Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a emeritní ředitel *Moravského zemského muzea v Brně, významný představitel české *bio-socio-kulturní antropologie. V roce 1949 absolvoval pod vedením Vojtěcha *Suka a Jindřicha Antonína *Valšíka obor *antropologie na *Antropologickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně rigorózní prací //Příspěvek k poznání morfologie dlaně dětí ze severního Řecka// (RNDr.).$Jelínkova odborná práce má široký záběr, od problematiky //*Homo erectus//, kterého považuje (stejně jako Milford *Wolpoff) za formu //*Homo sapiens//, přes neandertálce //(*Homo neanderthalensis)// a gravettské lovce, populace z *neolitu*doby bronzové až po současného *člověka. Prosazoval komplexní přístup při zkoumání *fosilního člověka s využitím poznatků *archeologie*etnologie. Spolupracoval s Milfordem Wolpoffem, Davidem Frayerem a Erikem *Trinkausem i s dalšími významnými zahraničními odborníky. Věnoval se také antropologii australských domorodců a jejich skalním malbám, skalní malby studoval i v severní Africe. Vedl řadu výprav do Austrálie, Libye a dalších částí světa. V roce 1950 na muzejní půdě založil *Ústav Anthropos jako středisko výzkumu a prezentace evoluce rodu //*Homo//, obnovil vydávání časopisu //*Anthropologie// (1962) a v letech 1958 až 1962 vybudoval v Brně-Pisárkách pavilon Anthropos, kde v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století vytvořil špičkovou expozici s problematikou evoluce člověka. Jako vynikající muzeolog byl také dlouhá léta předsedou Mezinárodního výboru muzeí (International Council of Museums, ICOM) při Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, *UNESCO). Z Brna se tak díky jeho činnosti stalo jedno z ohnisek rozvoje světové antropologie, které bylo potvrzeno v roce 1980 konáním //2nd Congress of European Anthropological Association// v moravské metropoli. Jan Jelínek se významně zasloužil o obnovení Antropologického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně jako *Katedry antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a o popularizaci antropologie v široké veřejnosti (přednášky, rozhlasové a televizní pořady, filmy, výstavy). Publikoval několik set odborných a populárněvědeckých článků a řadu knih, z nichž je nejznámější //Velký obrazový atlas pravěkého člověka// (1977), který vydalo v mnoha jazykových mutacích pražské nakladatelství Artia. Výběr z dalších prací: //Anthropologie der Bronzezeit in Mähren// (Antropologie doby bronzové na Moravě, 1959), //Die Erforschung der Höhle Švédův stůl 1953–1955// (Výzkum jeskyně Švédův stůl 1953–1955, 1961), //Anthropologie der jüngeren Steinzeit in Mähren – Anthropologie mladší doby kamenné na Moravě// (1964), //30 let ústavu Anthropos: Hledání původu a vývoje člověka// (1980), //Man and His Origins:// //Selected Papers of the 2. Congress of the European Anthropological Association//, Brno 1980 (Člověk a jeho původ, editor), //Modern Man and His Biological Evolution: Selected Papers of the 2. Congress of the European Anthropological Association//, Brno 1980 (Moderní člověk a jeho biologická evoluce, editor), //Střecha nad hlavou: Počátky lidské architektury// (Katalog výstavy, Brno 1986), //The Great Art of the Early Australians: The Study of the Evolution and Role of Rock Art in the Society of Australian Hunters and Gatherers// (Velké umění raných Australanů: Výzkum vývoje a role skalního umění ve společnosti australských lovců a sběračů, 1989), //Střecha nad hlavou: Kořeny nejstarší architektury a bydlení// (2006). (Jaroslav Malina)