dnešní Tell es-Sultán asi 1,5 km severozápadně od stejnojmenného moderního <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*města</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*archeologická lokalita</span> 20 km severovýchodně od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jeruzalém')">*Jeruzaléma</span> (Palestinská samosprávná území). <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jméno')">*Jméno</span>, doložené v&nbsp;řeckých a&nbsp;latinských starověkých textech, je zřejmě odvozeno od jména měsíčního boha Jaricha, dobře známého z&nbsp;ugaritských textů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ugarit')">*Ugarit</span>). Zdá se, že lokalita tedy byla od nejstarších dob střediskem měsíčního kultu. Město samo leží asi 250 m pod úrovní hladiny Středozemního moře, což působí, že má velmi teplé, subtropické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klima')">*klima</span>, kde se, narozdíl od ostatní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Palestina')">*Palestiny</span>, daří i&nbsp;datlovníku. Odtud zřejmě pochází i&nbsp;jeho další přízvisko „Palmové město“ (Dt 34,3; Sd 3,13).$Doklady osídlení od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mezolit')">*mezolitu</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('epipaleolit')">*epipaleolitu</span>) do doby byzantské. Tábořiště lovců a&nbsp;sběračů kultury <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('natúfien')">*natúfienu</span> (12.–11. tisíciletí př. n. l.) s&nbsp;obdélníkovou hliněnou plošinou. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit, akeramický')">*Předkeramický neolit</span> A&nbsp;(10. tisíciletí př. n. l.): <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sídliště')">*sídliště</span> o&nbsp;rozloze asi 4 ha (kolem 2000 obyvatel) sestává ze zahloubených oválných příbytků budovaných z&nbsp;podlouhlých oblých („doutníkovitých“) hliněných bloků a&nbsp;z&nbsp;výpletu omazaného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hlíny')">*hlínou</span>, soustavně obnovovaných (doloženo 22 <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrstva, kulturní')">*vrstev</span>). V&nbsp;jedné z&nbsp;fází opevněno(?) do skály tesaným příkopem 8,5 m širokým a&nbsp;2, l m hlubokým, kamennou (přestavovanou) <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradbou</span> 1,64 m silnou a&nbsp;okrouhlou věží o&nbsp;výšce 7,75 m a&nbsp;průměru 9 m, přístupnou chodbou a&nbsp;schodištěm na vrchol. Obyvatelé pěstovali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pšenice')">*pšenici</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ječmen')">*ječmen</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čočka')">*čočku</span>, chovali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pes domácí')">*psy</span> a&nbsp;lovili gazely, pracovali s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kámen')">*kamenem</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kost')">*kostí</span> (ale kupodivu málo hrotů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šíp')">*šípů</span>). Udržovali styky s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Anatólie')">*Anatólií</span>, Sinajským poloostrovem a&nbsp;kraji při Rudém moři. V&nbsp;domech byla pohřbívána těla zesnulých bez hlav, lebky byly někdy ukládány zvlášť tvářemi do kruhu či ve skupinách hledících stejným směrem. Také doložen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pohřeb')">*pohřeb</span> dítěte, doprovázený dalšími dětskými lebkami. Antropologicky má populace ráz robustních mediteránců.$Předkeramický neolit B (9.–7. tisíciletí př. n. l.): pravoúhlé příbytky stavěné opakovaně (26 fází) z&nbsp;podlouhlých, na konci zaoblených cihel s&nbsp;otisky prstů na horních plochách. Interiéry byly pečlivě omítány hlínou a&nbsp;někdy byly malovány červenou, růžovou a&nbsp;světle žlutou barvou, pod střechami z&nbsp;hlíny na rákosových rohožích se bydlelo na podlahách někdy pokrytých rákosovými rohožemi. Topeniště a&nbsp;skladovací prostory se nacházely ve dvorech. Zesnulí byli pohřbíváni opět v&nbsp;domech a&nbsp;některým z&nbsp;nich (hlavně mužům) byly odnímány hlavy, z&nbsp;nichž po domodelování hlínou a&nbsp;dalších úpravách (zobrazení očí vtlačenými mušlemi) vznikaly pozoruhodné podobizny, snad ke kultovním účelům. Zpracovávání rostlinné potravy (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('drtidlo')">*drtidla</span>), pěstování pšenice a&nbsp;ječmene, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pastevectví')">*chov dobytka</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('koza domácí')">*koza</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ovce domácí')">*ovce</span>) a&nbsp;psa a&nbsp;též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lov')">*lov</span>. V&nbsp;pozdním stupni této fáze jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekera')">*sekery</span> ze štípaného kamene nahrazeny exempláři broušenými. Do magických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obřad')">*obřadů</span> byly nyní zapojovány hliněné sošky žen a&nbsp;skotu. Antropologicky má populace ráz grácilních mediteránců jako v&nbsp;Murejbitu IIIA.$Dvě fáze osídlení pastýřů a&nbsp;lovců keramického <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit')">*neolitu</span> s&nbsp;malovanou a&nbsp;rytou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrnčina')">*hrnčinou</span>, snad z&nbsp;5. tisíciletí př. n. l. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pohřebiště')">*Pohřebiště</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, ghassúlská')">*ghassúlské kultury</span> z&nbsp;pozdního 4. tisíciletí př. n. l. V&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrobka')">*hrobkách</span> tesaných do skály byly ukládány lebky a&nbsp;zbytky spálených těl s&nbsp;výbavou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('keramika')">*keramiky</span>. Z&nbsp;rané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('doba, bronzová')">*doby bronzové</span> (3. tisíciletí př. n. l.) pochází osada opevněná hradbou s&nbsp;okrouhlými věžemi a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příkop')">*příkopem</span>. Její obyvatelé se zabývali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zemědělství')">*zemědělstvím</span> a&nbsp;pěstovali styky s&nbsp;Anatólií a&nbsp;oblastmi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Egypt')">*Egypta</span>. Střední doba bronzová (asi 2000–1500 př. n. l.): skalní hrobky pěti různých typů, v&nbsp;nichž spočívají nebožtíci s&nbsp;výbavou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dýka')">*dýk</span>, keramiky či obojího. Sídliště opevněné mohutnou hradbou se zešikmenou střední částí („glacis“) bylo dvakrát obnoveno. Mladší skupina skalních hrobek, v&nbsp;nichž byli uloženi zesnulí bohatě vybavení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nábytek')">*nábytkem</span>, osobními potřebami (pečetítka v&nbsp;podobě skarabů, hřebeny, paruka?) i&nbsp;nádobami s&nbsp;jídlem (skopové) a&nbsp;nápoji. Vrstvy mladší než 14. století př. n. l. byly většinou odstraněny erozí. Doložena je obytná zástavba <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('doba, železná')">*doby železné</span> (1200–587 př. n. l.). Po propuštění <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Židé')">*Židů</span> z&nbsp;babylonského zajetí (538 př. n. l.) bylo město osazeno 345 navrátilci.$Navzdory mínění některých konzervativnějších badatelů ukazuje věcné hodnocení archeologických nálezů zastávané většinou odborníků, že tu není žádný doklad izraelského dobytí města, tak jak je líčí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starý zákon</span> (Joz 6). Literární rozbor zprávy z&nbsp;Joz 6 ukazuje, že v&nbsp;ní jde spíše o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('liturgie')">*liturgii</span> než reportáž; přesněji jde asi o&nbsp;scénář slavnosti, kterou tu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Izrael')">*Izrael</span> konal patrně od velmi staré doby. Nevíme, zda tato slavnost navazovala na podobné slavnosti konané na jiných místech, či na nějaké rity předizraelské, které starý Izrael převzal a&nbsp;přeznačil po svém. Stále se vracející sedma, měsíční číslo, předjerišského izraelského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituálu</span> podle Joz 6 naznačuje, že v&nbsp;pozadí zprávy je nejspíše zápas s&nbsp;měsíčním kultem, lokalizovaným původně na místo, které připomínalo měsíc svým jménem. V&nbsp;izraelské době bylo Jericho (navzdory zmínkám v&nbsp;Joz 6,26 a&nbsp;l Kr 16,34) patrně stále obydleno (srov. Sd 3,13; 2 S&nbsp;10,5), ale zřejmě jen malou a&nbsp;nevýznamnou skupinou obyvatel. Stop po osídlení je velice málo. Podle zmínky v&nbsp;Neh 3,2 mělo Jericho i&nbsp;po návratu z&nbsp;babylonského zajetí judské obyvatele. Snad je znovu zpustošil perský vládce Artaxerxés III., jistě to však nevíme. Nová významná kapitola dějin Jericha začíná až v&nbsp;době Hasmoneovců. Byla tu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pevnost')">*pevnost</span> či spíše jen pevnůstka, kterou podle Strabóna dobyl Pompeius. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Král')">*Král</span> Héródés a&nbsp;Archeláos zřídili v&nbsp;Jerichu přepychové <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stavba')">*stavby</span> v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sloh, helénistický')">*helénistickém slohu</span>. Jejich zbytky byly objeveny a&nbsp;ukazují, že šlo o&nbsp;poměrně rozsáhlý komplex staveb. Po nešťastném konci židovského povstání v&nbsp;létech 66–70 n. l. ztratilo Jericho zcela svůj dřívější význam a&nbsp;od 4. století n. l. bylo již úplně pusté. Byzantské Jericho, které bylo dokonce sídlem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('biskup')">*biskupa</span>, neleželo na starém pahorku, nýbrž na místě dnešního Jericha, stejně jako Jericho křižácké. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Charvát, Petr')">Petr Charvát</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Heller, Jan')">Jan Heller</span>)