státní útvar na území dnešního západního a&nbsp;středního Mongolska a&nbsp;západní Číny, vytvořený svazem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('etnika, turkická')">*turkických</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kmen')">*kmenů</span> v&nbsp;polovině 6. století. V&nbsp;2. polovině 5. století vznikl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svaz, kmenový')">*kmenový svaz</span> Turkitů na Altaji. Turkický vládce Buman (Tümen) se roku 552 prohlásil <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kagan')">*kaganem</span>. Postupně si turkický kaganát podrobil kmen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kitani')">*Kitanů</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kyrgyzové')">*Kyrgyzů</span>, Bílých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hunové, Bílí')">*Hunů</span> a&nbsp;některé <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*státy</span> severní Číny. Turkický kaganát navázal kontakty s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Byzanc')">*Byzancí</span> a&nbsp;bojoval s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Persie')">*Persií</span> o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kontrola')">*kontrolu</span> nad <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cesta, Hedvábná')">*Hedvábnou cestou</span>. Ještě v&nbsp;90. letech 6. století se rozpadl na západní a&nbsp;východní část. Východoturkický kaganát si udržel samostatnost do roku 630; nezávislost byla přerušena čínskou okupací (dynastie <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tchang')">*Tchang</span>) a&nbsp;boji s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Arabové')">*Araby</span>. Po obnovení nezávislosti koncem 7. století se východoturkický kaganát v&nbsp;polovině 8. století definitivně rozpadl. Západoturkický kaganát byl obsazen <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Číňané')">*Číňany</span> již v&nbsp;polovině 7. století a&nbsp;v&nbsp;1. polovině 8. století ještě nakrátko svou nezávislost obnovil. (Jaroslav Malina)