označení pro *semena *kakaovníku //(Theobroma)//, z nichž se vyrábí kakaový prášek, jež je využit k dalšímu zpracování, především k výrobě čokolády (nápoje či tabulkové čokolády).$Kakaové boby se dělí do tří skupin: Fine, Flavour, Ordinary. Fine ze skupiny criollo je nejkvalitnější a nejdražší, pěstiteli jsou Indonésie, Šrí Lanka, Madagaskar, Venezuela. Flavour představuje kakao ze Střední Ameriky a Karibiku. Ordinary je skupinou zahrnující kakao z Brazílie a západní Afriky.$*Olmékové, *Mayové, *Aztékové a příslušníci dalších *indiánských etnik předkolumbovské Střední Ameriky vyráběli z kakaa nápoje a ochucovali je rozličnými přísadami (*medem, vanilkou, kořením, chilli). Aztécký panovník *Moctezuma II. (1503–1520) popíjel //chocolatl// ze zlatých pohárků. Kakaový bob měl nejen zemědělský, ale také náboženský význam, byl *symbolem plodnosti a úrody. Aztéky byl využíván také jako směnný prostředek v obchodu. Prvním *Evropanem, který se setkal s boby kakaovníku, byl Kryštof *Kolumbus (1451–1506) na své poslední výpravě. Do Evropy ovšem přivezl kakao až Hernán *Cortés (1485–1547). V roce 1674 byly v Londýně poprvé nabízeny čokoládové válečky ve španělském stylu, které byly počátkem výroby tabulkové čokolády. Čokoláda se stala v 17. a 18. století oblíbeným nápojem *aristokracie. Marie Terezie (1638–1683), manželka francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715), měla údajně dvě vášně: krále a čokoládu. Marie Leszcynská (1703–1768), manželka francouzského Ludvíka XV. (1710–1774), patřila mezi první, kteří považovali horkou čokoládu za *afrodiziakum. V 18. století v Anglii začali používat pro výrobu čokolády mléko namísto vody. V roce 1825 nizozemský chemik Coenraad Johannes van Houten (1801–1877) objevil postup odtučnění čokolády.$Hlavními producenty kakaa jsou dnes Brazílie, Ghana, Kamerun, Nigérie a Pobřeží slonoviny.$V současné době je čokoláda, ať už v podobě nápoje, či jako tabulková čokoláda, oblíbenou pochoutkou a stále se vyrábějí nové kakaové produkty, jako čokoládová rtěnka či šňupací kakao. Kakao bylo využíváno dříve jako léčebný prostředek, i dnes je předmětem studií, které sledují jeho pozitivní vliv, například při léčbě trombózy. (Petr Bureš, Alena Řiháková)