dnešní Nimrúd, *archeologická lokalita 40 km jihovýchodně od Mosulu (Irák). Po pravěkém osídlení (*halafská a *obejdská kultura) a stopách osídlení z 3. a 2. tisíciletí př. n. l. *město od *Salmanassara I. (1274–1245 př. n. l.). Rezidence asyrských *králů od *Aššurnasirpala II. (883–859 př. n. l., v *paláci užity jedny z nejstarších známých glazovaných *cihel) po *Asarhaddona (680–669 př. n. l.) a snad i později. Pracovní družstva Aššurnasirpala II. zahájila stavbu kolem roku 878 př. n. l. a po patnácti letech práce na závlahovém kanálu, který přiváděl potřebnou vodu z řeky Záb, *hradbách, domech, palácích a *chrámech města o celkové rozloze 360 ha uspořádal panovník velkolepou desetidenní oslavu otevření nového (severozápadního) paláce, na níž 69 574 pozvaných hostí včetně 16 000 *měšťanů Kalachu snědlo 14 000 ovcí a vypilo 10 000 měchů vína. Kalach sestával ze zvlášť vyčleněného okrsku se *zikkurratem, chrámy božstev Ninurty, Ištary (*Inanna), *Nabúa a Tašmétu (nálezy klínopisných textů, mimo jiné Asarhaddonových vazalských smluv). Dále zde stály královské paláce, které si tu nechali zřídit i *Salmanassar III. (858–824 př. n. l., glazované cihly), Adad-nárárí III. (810–783 př. n. l.), *Tiglatpilesar III. (744–727 př. n. l.) a *Sargon II. (721–705 př. n. l.). Pod jižním křídlem severozápadního paláce (Aššurnasirpal II.) byly objeveny čtyři pohřební kobky se skvostně vybavenými pohřby chotí Tiglatpilesara III., *Salmanassara V. (726–722 př. n. l.) a Sargona II. (mimo jiné koruna, náušnice, *náhrdelníky, *náramky, *spona, pečetítko s řetízkem a misky, vše v úhrnné váze 57 kg *zlata, též *nádoby z *alabastru a polévané *keramiky). V paláci *guvernéra Kalachu z 8. století př. n. l. objeven *archiv správních klínopisných textů. Ústřední čtvrť obklopovala řadová obytná zástavba uzavřená do hradeb. Četné nálezy monumentální *plastiky, *reliéfů i obrovitých *soch ochranných bytostí, mimo jiné v podobě okřídlených býků, jakož i zlomků *fresek. Pochází odtud „Černý *obelisk“ Salmanassara III. s vyobrazením krále Jehúa, známého z *bible, kořícího se králi *Asýrie. Dále drobný mobiliář včetně „foinických“ řezeb v (patrně egyptské) *slonovině, pocházejících nejspíše od levantinských mistrů, a též *bronzu a *skla (váza se jménem Sargona II.). Dobyt a zničen *Médy v letech 614–612 př. n. l. Rovněž nevelké *sídliště *helénistické doby (asi 240–140 př. n. l.) s nálezy keramiky a *mincí. (Petr Charvát)