kalendář kombinující poznatky o&nbsp;lunárním i&nbsp;solárním cyklu. Podle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, lunární')">*lunárního kalendáře</span> //(nung-li)//, užívaného již dynastií <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Šang')">*Šang</span> (16.–11. století př. n. l.), rok začíná o&nbsp;druhém novoluní po zimním slunovratu. Dělí se na dvanáct <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měsíc (Měsíc)')">*měsíců</span> (//jüe//; též „měsíc na nebi“) střídavé délky 30 a&nbsp;29 dnů, rozdíl se dorovnává jednou za dva až tři roky vložením přestupného měsíce. Měsíc se zprvu dělil na tři desetidenní etapy //(sün)//; ve 4. století byl z&nbsp;římských zdrojů přejat sedmidenní týden. Den (//ž’//; též „<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slunce (Slunce)')">*slunce</span>“) bylo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zvyk')">*zvykem</span> dělit do dvanácti dvouhodin //(š’-čchen)//. Podle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, solární')">*solárního kalendáře</span> //(jang-li)// se rok dělí na 24 čtrnáctidenních období, zahájených 4. února. Jejich názvy je charakterizují: Začátek jara, Dešťová voda, Probuzení hmyzu, Jarní rovnodennost, Průzračný jas, Obilné deště atd. Dalšími předěly roku jsou svátky, zejména Svátky jara (lunární Nový rok), Svátky průzračného jasu //(čching-ming)//, Svátek dračích člunů //(tuan-wu)//, Svátek podzimního úplňku (//čung-čchiou//, doslova „střed podzimu“), Svátek rýžové kaše //(la-pa)// aj. V&nbsp;moderní době se k&nbsp;nim přiřadil Svátek práce a&nbsp;oslavy založení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čínská lidová republika')">*Čínské lidové republiky</span> (ČLR) (1. října).$Rok se již v&nbsp;nejstarších <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kronika')">*kronikách</span> počítal v&nbsp;rámci stávající panovnické éry. Analogický počátek od založení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Čínská republika')">*Čínské republiky</span> (1912) se dosud užívá na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Tchaj-wan')">*Tchaj-wanu</span>, vedle stále běžnějšího křesťanského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('letopočet')">*letopočtu</span> (čínsky: //kung-jüan//, „obecný, veřejný“), na který důsledně přešli v&nbsp;ČLR. V&nbsp;hovoru se však běžně odkazuje na rok 1949 (osvobození – //ťie-fang//) a&nbsp;rok 1979 (otevření se – //kchaj-fang//), jako by šlo o&nbsp;počátek ér. Datování podle éry se běžně kombinovalo s&nbsp;jiným systémem, založeným na šedesátiletém cyklu. Ten je sestavený z&nbsp;postupující kombinace dvanácti a&nbsp;deseti jednotek, jmenovitě dvanácti nebeských kmenů //(tchien kan)// a&nbsp;deseti zemských větví //(ti č’)//; na šedesátce se cyklus završí a&nbsp;opakuje. Řada nebeských kmenů, ale i&nbsp;dvouhodin, se často nahrazuje zvířetníkem (krysa [rok 2008], buvol, tygr, králík, drak, had, kůň, koza, opice, kohout, pes, vepř), který může označovat jak roky, tak hodiny, dny a&nbsp;měsíce.$Na konci 19. století se proti tradičnímu kalendáři zvedl hlas reformátorů, kteří v&nbsp;něm spatřovali jednu z&nbsp;překážek modernizace. Navrhovali začátek éry od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Konfucius')">*Konfucia</span> nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Chuang-ti')">*Žlutého císaře</span>, což bylo stejně, ne-li více zpátečnické. Po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce, Sinchajská')">*Sinchajské revoluci</span> (1911) byl přijat <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, gregoriánský')">*gregoriánský kalendář</span>. Pouze hlavní lunární svátky byly tolerovány, avšak přejmenovány a&nbsp;oproštěny od všech „pověrečných rysů“. Kontroverze vyvrcholila v&nbsp;letech 1928–1935 vládními zákazy tisknout a&nbsp;šířit lunární kalendáře a&nbsp;almanachy. Veřejnou *pasivní rezistenci však stát nedokázal zlomit a&nbsp;roku 1935 jeho tlak ustal. Po vyhlášení ČLR (1949) komunisté přijali solární kalendář, s&nbsp;ohledem na rolnictvo však souběžný tradiční kalendář tolerovali. (Lucie Olivová)