*solární kalendář zavedený ve starověkém *Římě. Vycházel výhradně ze solárního roku o délce 365,25 dne. Přebývající čtvrtina dne byla vyrovnána jednou za 4 roky přestupným rokem o 366 dnech. Ze starověkého *kalendáře bylo převzato označení *měsíc, který je již jen početní jednotkou bez souvislosti s lunárním měsícem. 12 měsíců v juliánském kalendáři má střídavě 30 (4x) a 31 (7x) dní, únor 28 a v přestupném roce 29 dní. Nepohodlné označování dní podle //kalend, id// a //non// zůstalo nedotčeno. Až pod židovským vlivem bylo zavedeno dělení měsíce na týdny po sedmi dnech. Nepřesnosti kalendáře juliánského vyřešila *gregoriánská reforma kalendáře. Kalendář juliánský je dílem řeckého astronoma Sósigena (1. století př. n. l.), pojmenován podle Gaia Iulia *Caesara, který jej roku 46 př. n. l. zavedl v Římě. Začátkem *letopočtu bylo založení Říma (753 př. n. l.).$Juliánský kalendář byl dlouho užíván *pravoslavnou církví, v Rusku platil do roku 1918, dodnes se užívá v Etiopii; v mezinárodních textech značený E. C. (Ethiopian Calendar). Ve srovnání s naším kalendářem je zpožděn o sedm let a osm měsíců. (František Čapka, Jaroslav Malina)