způsob dělení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čas')">*času</span> u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mayové')">*Mayů</span>; nejsložitější ve staré Americe (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář Mezoameriky')">*kalendář Mezoameriky</span>). Měl tři součásti: 1. rok //haab// (365 dní) dělený na 18 <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měsíc (Měsíc)')">*měsíců</span> o&nbsp;20 dnech s&nbsp;přídavkem pěti nešťastných dní (odchylka oproti slunečnímu roku, vypočítanému Mayi v&nbsp;6.–7. století přesně na 365,242 dne, byla v&nbsp;nápisech korigována tzv. druhotnou řadou dat); 2. posvátný rok //tzolkin// o&nbsp;260 dnech; 3. tzv. dlouhý počet, časový údaj odečtený od výchozího data mayské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chronologie')">*chronologie</span>, uvedený v&nbsp;dvacítkovém systému (v&nbsp;něm //tun// – přibližný rok je 360 dní, //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('katun')">*katun</span>// je 20 let, //baktun// je 20 katunů atd. až do milionů let). Velký obřadní význam měl cyklus 52 let, tzv. kalendářní okruh, kdy se sešly výchozí dny haabu a&nbsp;posvátného tzolkinu. V&nbsp;těchto cyklech byly haab a&nbsp;tzolkin sladěny s&nbsp;oběhem Měsíce a&nbsp;synodickým oběhem Venuše. Mayové uvažovali i&nbsp;v&nbsp;érách délky zhruba 5 200 let (13 baktunů). (František Vrhel)