1. [chronologie], ucelená soustava dělení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čas')">*času</span> do úseků na základě pravidelnosti a&nbsp;periodicity přírodních jevů na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země (Země)')">*Zemi</span> i&nbsp;v&nbsp;kosmu: rotace Země, oběhu Země kolem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slunce (Slunce)')">*Slunce</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, solární')">*kalendář, solární</span>), oběhu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měsíc (Měsíc)')">*Měsíce</span> kolem Země (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, lunární')">*kalendář, lunární</span>). Jejich vzájemná nesouměřitelnost vede k&nbsp;různým úpravám kalendářů.$Všechny kalendáře starověkého <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Přední')">*Předního východu</span> používaly jako základních jednotek času den, měsíc a&nbsp;rok. Den začínal západem slunce a&nbsp;nástupem nočních hlídek u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradeb</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('brána')">*bran</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*měst</span>, měsíc novoluním a&nbsp;rok rozdílně podle opakujících se ročních období. Zatímco <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rok, Nový')">*Nový rok</span> (sumersky: //zag-mu//) určoval v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span> počátek vegetačního období po zimě (konec února, březen), začínal všude jinde kultovní rok na podzim v&nbsp;čase vinobraní a&nbsp;sklizně datlí, před orbou polí. Lunární měsíc definovaný podle novoluní měl 29–30 dnů a&nbsp;12 takových měsíců trvalo pouze 354 dny. Sluneční rok má ovšem 365,2492 dne. Protože rok tvořilo 12 lunárních měsíců a&nbsp;pro počátky důležitých ročních období (pravidelné záplavy, čas sklizně obilnin aj.) byl rozhodující přesný rok sluneční, bylo zapotřebí vkládat do kalendáře přestupné měsíce. Dělo se tak značně nepravidelně a&nbsp;rozdílně, zřejmě z&nbsp;rozhodnutí státní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('správa')">*správy</span> a&nbsp;nikoliv podle astronomických pozorování (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('astronomie')">*astronomie</span>). Nepravidelnosti byly v&nbsp;Mezopotámii odstraněny až v&nbsp;l. tisíciletí př. n. l. První seznamy let s&nbsp;názvy podle historických i&nbsp;kultovních událostí (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('datování')">*datování</span>) pocházejí z&nbsp;poloviny 3. tisíciletí př. n. l. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ebla')">*Ebla</span>), úplnější soupisy potom z&nbsp;konce 3. tisíciletí př. n. l. a&nbsp;ze starobabylonské doby (1. polovina 2. tisíciletí př. n. l.), kdy o&nbsp;přestupných rocích rozhodovali vladaři. V&nbsp;novosumerské době byl ve městě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ur')">*Uru</span> zaveden dokonce tzv. „říšský kalendář“, který však nikdy nebyl důsledně dodržován. Od počátku 4. století př. n. l. byl všeobecně používán devatenáctiletý cyklus s&nbsp;1, 3., 6., 9., 12., 14. a&nbsp;17. přestupným rokem. Babylonští astronomové poznali, že 19 slunečních let odpovídá 235 lunárním měsícům ([19x12] + 7 přestupných měsíců). Ve staroasyrské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('osada, obchodní')">*obchodní kolonii</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Káneš')">*Káneš</span> tvořilo samostatnou jednotku času 5 dnů (akkadsky: //chamuštum//), pojmenovanou vždy podle osob vykonávajících místní správu. V&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Asýrie')">*Asýrii</span> dostávaly roky jména podle vrchních správců (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('eponymum')">*eponym</span>, //límu//). V&nbsp;hospodářských textech se rok dělil z&nbsp;praktických důvodů na 12 měsíců po 30 dnech. Počátek mezopotamského roku kolísal někdy až o&nbsp;2 měsíce od jarní rovnodennosti, po zavedení devatenáctiletého cyklu se tato odchylka snížila na 27–14 dnů. Nepravidelnosti kalendáře velmi ztěžují výpočty dat <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metody datování v&nbsp;antropologii a&nbsp;archeologii')">*absolutní chronologie</span>. Nejednotné názvy měsíců svědčí o&nbsp;lokálních městských kalendářích. Řada jmen měsíců se vztahovala k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zemědělství')">*zemědělství</span> (například k&nbsp;orbě, střihu ovcí, sklizni, sladovnictví) a&nbsp;dále i&nbsp;k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svátek')">*svátkům</span> a&nbsp;slavnostem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*božstev</span> v&nbsp;průběhu kultovního roku. Samostatná jména měly pouze 1., 7., 15. a&nbsp;29. den, kdy začínaly jednotlivé fáze Měsíce. V&nbsp;textech <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starého zákona</span> je přikládán zvláštní význam 7. dni v&nbsp;týdnu (hebrejsky: <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šabbat')">*šabbat</span>), kdy bylo již podle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Desatero')">*Desatera</span> zakázáno pracovat (Ex 20,8–11; 23,12; Dt 5,12–15). Izraelský rok začínal na podzim se sklizní oliv. Snahy o&nbsp;prosazení svátků Nového roku na jaře podle babylonského vzoru se v&nbsp;poexilní době neprosadily.$Egyptský starověký kalendář dělil rok o&nbsp;12 měsících ještě na 3 období po 4 měsících, měsíc o&nbsp;30 dnech se ještě dělil na 3 dekády. Kalendářní rok byl doplňován o&nbsp;5 dní, přesto předbíhal rok solární.$<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, čínský')">*Čínský kalendář</span> z&nbsp;2. tisíciletí př. n. l., užívaný i&nbsp;v&nbsp;Japonsku a&nbsp;v&nbsp;Koreji, rozlišoval v&nbsp;šedesátiletém cyklu obyčejné roky o&nbsp;354 a&nbsp;355 dnech a&nbsp;plné roky o&nbsp;383 a&nbsp;384 dnech. Sluneční rok se dělil na 6 cyklů po 60 dnech (podobně jako u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, aztécký')">*aztéckého kalendáře</span>).$<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, mayský')">*Mayský kalendář</span> dělil rok o&nbsp;360 dnech na 18 takzvaných měsíců po 20 dnech a&nbsp;připojoval doplňkový měsíc o&nbsp;5 dnech. Podobný byl i&nbsp;aztécký kalendář.$Antický <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, řecký')">*řecký kalendář</span> počítal s&nbsp;rokem o&nbsp;354 dnech děleným na 12 měsíců o&nbsp;30 a&nbsp;29 dnech. Rozdíl mezi lunárním a&nbsp;solárním rokem vyrovnávali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řekové')">*Řekové</span> vkládáním dalšího měsíce o&nbsp;30 dnech 3krát za 8 let. Počítali tedy s&nbsp;průměrnou délkou roku 365,25 dní.$Arabský kalendář vycházel původně též z&nbsp;lunisolárního roku; <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, islámský')">*islámský kalendář</span>, zavedený roku 622, je důsledně lunární, takže rozdíl mezi kalendářním a&nbsp;solárním rokem narůstá za 33 našich let o&nbsp;celý rok.$Starověký <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, římský')">*římský kalendář</span> nepočítal původně se zimním obdobím; lunární rok měl 10 měsíců a&nbsp;trval 304 dny. Později byl vytvořen lunisolární kalendář o&nbsp;355 dnech. Potřeba udržet svátky ve shodě s&nbsp;ročním obdobím vedla k&nbsp;vsouvání dalších dnů. Zdokonalení přinesl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, juliánský')">*juliánský kalendář</span> z&nbsp;roku 46 př. n. l.$<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťané')">*Křesťané</span> převzali juliánský kalendář a&nbsp;postupně ho upravovali. Nepřesnost výpočtu délky roku byla odstraněna v&nbsp;16. století <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('reforma kalendáře, gregoriánská')">*gregoriánskou reformou kalendáře</span>, dosud platnou.$Z pozdějších pokusů o&nbsp;reformu kalendáře byly na čas místně zavedeny <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, francouzský revoluční')">*francouzský revoluční kalendář</span> (1793–1805) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, sovětský')">*sovětský kalendář</span> (v&nbsp;SSSR v&nbsp;letech 1929–1940). Vyskytly se i&nbsp;návrhy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Organizace spojených národů')">*Organizace spojených národů</span> (OSN) na zavedení jednotného světového kalendáře (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kalendář, věčný')">*kalendář, věčný</span>);$2. [literatura], žánr lidového čtení, který se s&nbsp;rozvojem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('knihtisk')">*knihtisku</span> vyvinul ze středověkých cisiojánů, určených k&nbsp;zapamatování svátků v&nbsp;roce. Kalendář obsahoval planetář (výklad nebeských znamení podle planet), pranostiky, astrologická, zdravotní a&nbsp;hospodářská ponaučení, později byl doplňován fantastickými příběhy a&nbsp;povídkami (toleranční kalendáře Václava Matěje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kramerius, Matěj Václav')">*Krameria</span>). (Blahoslav Hruška, Jaroslav Malina)