pojem vyjadřující harmonické propojení více aspektů krásy fyzické i duševní, které bylo cílem řecké *výchovy dokonalého muže, bojovníka, občana. Tento pojem se užívá pro označení estetického *ideálu klasického období 5. století př. n. l., kdy byla dovršena řecká *demokracie. Kalokagathia se však v Řecku vyvíjela po dlouhou dobu a pojem //agathos// v sobě nese ještě pozůstatek aristokratického přístupu, kdy kvalita dobrého člověka byla primárně dána jeho původem, urozeností. Klasická kalokagathia zahrnovala i jiné aspekty, za krásné bylo v Řecku považováno jen to, co bylo zároveň účelné a užitečné, krása tam nebyla jednostranná a odtažitá, ale byla spjatá se všemi aspekty života.$Základní pojmy kalokagathie obnovili humanističtí vychovatelé, kteří se snažili v reakci na středověký *asketismus zavádět do škol tělesná cvičení. V tom je následoval i Jan Amos *Komenský. Princip kalokagathie vtělil do zásad Sokola i docent estetiky na *Univerzitě Karlově v Praze a jeho zakladatel Miroslav Tyrš (1832–1884). (Jaroslav Malina)