*trest smrti ukamenováním; uplatňován například ve starověkém Řecku nebo v *incké říši (za *cizoložství). Smrt ukamenováním byla *trestem znamenajícím naprosté vyloučení z pospolitosti, která se bránila jakémukoli kontaktu s viníkem. Tato forma trestu je uváděna ve //*Starém zákonu//. Odsouzený byl vyveden za *město a tam ukamenován. Židovský *zákon ji předepisoval za modlářství, *rouhání, čarodějnictví, svatokrádež, znesvěcení *sabatu nebo cizoložství. Dva *svědci, nezbytní podle zákona při každém rozsudku smrti, hodili první kámen. Jan Evangelista podává zprávu o tom, jak k *Ježíšovi přivedli cizoložnou ženu. Ježíš řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“ a odmítl tak hříšnou ženu odsoudit (J 8,7). Kamenování bylo také v době pronásledování *křesťanů trestem proti víře v Ježíše a počalo se kamenováním sv. Štěpána.$V současné době je kamenování jako trest smrti přípustný za cizoložství ženy v některých islámských zemích. (Jaroslav Malina)