náboženský zpěvník v podobě velké knihy; soubor duchovních písní s nápěvy (doplněný o důležitá ponaučení týkající se *víry a o různé *modlitby), tvořících součást bohoslužeb *křesťanských církví, ve *středověku býval bohatě výtvarně zdoben. Největší rozmach v *českých zemích byl zaznamenán v 16. století, ale už předtím vznikl například husitský //Jistebnický kancionál//, poté //Šamotulský kancionál// (1561) a //Ivančický kancionál// (1564) *Jednoty bratrské. V době pobělohorské byly vydávány jen katolické kancionály //(Zdoroslavíček na poli požehnaném)//, často odrážející *mariánský kult. Úpadek nastal v roce 1784 po zrušení literátských bratrstev *Josefem II. (1741–1790), kdy byl vydán úřední zpěvník //Normální zpěvy//, který měl nahradit všechny doposud používané kancionály. (František Čapka)