náboženský zpěvník v&nbsp;podobě velké knihy; soubor duchovních písní s&nbsp;nápěvy (doplněný o&nbsp;důležitá ponaučení týkající se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('víra')">*víry</span> a&nbsp;o&nbsp;různé <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('modlitba')">*modlitby</span>), tvořících součást bohoslužeb <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('církev, křesťanská')">*křesťanských církví</span>, ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('středověk')">*středověku</span> býval bohatě výtvarně zdoben. Největší rozmach v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země, české')">*českých zemích</span> byl zaznamenán v&nbsp;16. století, ale už předtím vznikl například husitský //Jistebnický kancionál//, poté //Šamotulský kancionál// (1561) a&nbsp;//Ivančický kancionál// (1564) <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jednota bratrská')">*Jednoty bratrské</span>. V&nbsp;době pobělohorské byly vydávány jen katolické kancionály //(Zdoroslavíček na poli požehnaném)//, často odrážející <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult, mariánský')">*mariánský kult</span>. Úpadek nastal v&nbsp;roce 1784 po zrušení literátských bratrstev <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Josef II.')">*Josefem II.</span> (1741–1790), kdy byl vydán úřední zpěvník //Normální zpěvy//, který měl nahradit všechny doposud používané kancionály. (František Čapka)