(tibetsky: //bka’-gju//, doslova „Překlad slov [Buddhových]“, první část tibetského buddhistického *kánonu obsahující na 1 100 ze *sanskrtu přeložených základních děl buddhistické věrouky, *filozofie a mnišské disciplíny.$První překlady se datují z 8. století a celý soubor byl kodifikován ve 14. století polyhistorem *Butön Rinčhendubem (1290–1364). Existuje několik rukopisných, xylografických a tištěných vydání //Kandžuru// (a *Tandžuru), například narthangské, dergeské, čoneské, pekingské, lhaské a další. (Viz též *Tandžur.) (Josef Kolmaš)