od 4. století příslušník stavu duchovních při katedrálním nebo kolegiátním <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kostel')">*kostele</span>, zabývající se liturgickými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obřad')">*obřady</span> a&nbsp;pomáhající <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('biskup')">*biskupovi</span> při správě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('diecéze')">*diecéze</span>; jejich jména zachycoval seznam zvaný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kánon')">*kánon</span>. Od 11. století se rozlišují kanovníci světští a&nbsp;kanovníci řádoví; světští (či titulární) kanovníci konají společně liturgické obřady, ale nepraktikují společný život ani <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společenství')">*společenství</span> majetku, obživu jim zajišťují prebendy (pevné důchody), naproti tomu kanovníci řádoví vedou společný život v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('opatství')">*opatství</span>, žijí v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chudoba')">*chudobě</span> a&nbsp;zříkají se vlastnictví svých statků (řídí se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řehole')">*řeholí</span> sv. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Augustinus, Aurelius A.')">*Augustina</span> [354–430]). (František Čapka)