cyklický anhydrid kyseliny cyklohexandikarbonové, vyskytující se v hemolymfě a přídatných pohlavních žlázách brouků z čeledi majkovitých //(Meloidae)// – puchýřníků //(Lytta)// a majek //(Meloe)//. Je velmi toxický (smrtelná dávka v čistém stavu činí pro člověka 0,03 g), poškozuje *ledviny a *nervový systém, při styku s *kůží vyvolává prudkou dermatitidu s výraznými puchýři, způsobuje také otoky sliznic, v minulosti užíván také jako abortivum, avšak již od *starověku je nejznámější použití majkovitých brouků pod jménem „španělské mušky“ jako *afrodiziaka k vyvolání *erekce. O majkovitých broucích v této souvislosti píše jak *Aristotelés, tak Dioskorides a *Plinius starší a v humorné nadsázce například anglický spisovatel Roald *Dahl (1916–1990) (viz *eugenika). V pozdějších dobách z nich lékárníci vyráběli různé tinktury, sirupy, masti i bonbony //(Pastilles galantes, Pastilles à la Richelieu, Diabolini di Napoli)//. Kantharidin se využíval v travičství jako účinný jed buď přímo, nebo jím byli krmeni živočichové, kteří jed kumulovali v mase, které bylo následně podáno nic netušící oběti. (Petr Bureš, Jaroslav Malina)