ruský matematik a ekonom; profesor *matematiky na univerzitě v Leningradu (Sankt-Petěrburg). Kantorovič publikoval řadu objevných prací z oblasti matematiky; například jeho práce z roku 1939 //Matematičeskije metody organizacii i planirovanija proizvodstva// (Matematické metody organizování a plánování výroby) představovala ve skutečnosti objev takzvaného lineárního programování, které se stalo široce používané pro řešení mnoha praktických úloh (rovněž v *ekonomii).$Je zakladatelem *školy optimálního plánování a alokace zdrojů v socialistické ekonomice; významně přispěl k teorii blahobytu. V roce 1942 napsal základní práci //Ekonomičeskij rasčet nailučšego ispoľzovanija resursov// (Optimální využití ekonomických zdrojů), ve které rozvinul princip optimalizace; tato práce však byla publikována poprvé až v roce 1959. Kantorovič se intenzivně zabýval i dynamickými modely ekonomického programování. Hlavní dílo: //The Best Use of Economic Resources// (Nejlepší využití ekonomických zdrojů). Laureát Nobelovy ceny za ekonomii (1975, spolu s nizozemským ekonomem Tjallingem Ch. Koopmansem). (Jaroslav Malina)