papuánské *etnikum žijící ve vnitrozemí indonéské části *Nové Guineje; odhadem asi 100 000 příslušníků (v roce 1985). Lingvisticky patří do skupiny *jazyků Západní vysočiny. Obývají západní část centrální vysočiny ve výšce 1500 m nad mořem. Jsou zemědělci pěstující hlavně *sladké brambory, *taro, banány a cukrovou třtinu; základní složkou jejich potravy jsou sladké brambory. Hlavním domácím zvířetem je *prase, které má též významnou sociokulturní funkci (například při slavnosti //tapa//). Zemědělství a chov doplňují částečně *lovem (hlavně kasuáři, divoké *prase), rybařením a *sběrem (hmyz, žáby a některé druhy rostlin). K lovu tradičně používali hlavně *luky*šípy. Významný je obchod, platidlem jsou ulity měkkýšů (kaurí) a dva druhy *náhrdelníků. Hodnota ulit se liší podle typu a druhu. Nejmenší hodnotu má //kawane//; vysoce ceněné jsou //bomoje//; rozlišují dva druhy – //dege bomoje// (15 //kawane//) a //buna bomoje// (asi 20 //kawane//), které se liší barvou. Náhrdelníky //dedege// a //pagadau//, které se rovněž používají jako platidlo, mají standardní velikost a hodnotu jedné //bomoje//. Peníze mají ve společnosti Kapauků významnou funkci, lze jimi platit za služby, zboží i nevěsty. Chudí jedinci nejsou respektovanými osobnostmi. Základními společenskými jednotkami jsou *patrilineární *totemické rody, dělené na menší jednotky. Nejmenší jednotkou je *rodina, zpravidla *monogamní. *Náboženství je *animistické, ovlivněné *křesťanstvím.$Antropologický výzkum u Kapauků uskutečnil americký kulturní antropolog českého původu Leopold *Pospíšil (narozen 1923), který o tomto etniku publikoval práce //Kapauku Papuans and Their Law //(Papuánci Kapaukové a jejich právo, 1958), //Kapauku Papuan Economy// (Ekonomika papuánských Kapauků, 1963) a //The Kapauku: Papuans of West New Guinea// (Kapaukové: Papuánci Západní Nové Guineje, 1963). (Martin Soukup)