vlastněné kulturní statky, jejichž disponibilní výše závisí na úrovni dosažené <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('socializace')">*socializace</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('enkulturace')">*enkulturace</span>. Míra a&nbsp;forma kulturního kapitálu determinuje pozici jednotlivce v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pole, sociální')">*sociálním poli</span>. Jeho reprodukce je zajištěna vzdělávacím systémem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnosti</span> a&nbsp;rodinným dědictvím. Pojem kulturní kapitál poprvé použil francouzský politik a&nbsp;ekonom Anne Robert Jacques Turgot (1727–1781), avšak jeho základní principy popsal až francouzský sociolog Pierre Félix <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bourdieu, Pierre Félix')">*Bourdieu</span> (1930–2002) v&nbsp;díle //La Reproduction: Éléments pour une théorie du système d’enseignement// (Reprodukce: Prvky teorie vzdělávacího systému, 1970). Bourdieu kulturní kapitál dále rozlišil na 1) objektivovaný kulturní kapitál, 2) inkorporovaný kulturní kapitál a&nbsp;3) institucionalizovaný kulturní kapitál. Objektivovaný kulturní kapitál vystupuje v&nbsp;podobě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('artefakt')">*artefaktů</span> a&nbsp;zahrnuje kulturní statky, jako jsou například knihy, umělecká díla nebo technické přístroje. Inkorporovaný kulturní kapitál je součástí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('habitus')">*habitu</span>, neboť zahrnuje znalosti, schopnosti a&nbsp;dovednosti, které si konkrétní jedinec osvojil v&nbsp;průběhu své socializace a&nbsp;enkulturace. Součástí inkorporovaného kapitálu je schopnost jednotlivce adekvátně se pohybovat v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prostor, sociální')">*sociálním prostoru</span> a&nbsp;takové vzorce chování, jako jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vkus')">*vkus</span>, preference nebo distinkce. Jeho nabytí souvisí s&nbsp;časovou investicí jedince, neboť tento typ <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kapitál')">*kapitálu</span> nelze delegovat. Institucionalizovaný kulturní kapitál zahrnuje doklady (vysvědčení a&nbsp;diplomy) nebo potvrzení o&nbsp;absolvování určitého stupně vzdělání. Dosažení určitého titulu opravňuje jedince vykonávat určité povolání a&nbsp;tím proměnit tento typ kapitálu v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kapitál, ekonomický')">*ekonomický kapitál</span>.$Prostřednictvím kulturního kapitálu může jedinec rozvíjet schopnost <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('inovace, kulturní')">*kulturní inovace</span>, posilovat svoji <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mobilita, sociální')">*sociální mobilitu</span> a&nbsp;rozšiřovat <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('moc, symbolická')">*symbolickou moc</span>. V&nbsp;konkrétním kulturním kontextu kulturní kapitál aktivně ovlivňuje diferenciaci vkusu, recepci uměleckých děl a&nbsp;kvalitu intelektuální <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tvořivost')">*tvořivosti</span>. Současně funguje jako diferenciační znak určité <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrstva, sociální')">*sociální vrstvy</span> nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('třída, sociální')">*třídy</span>. (Barbora Půtová)