1. politický, sociální a&nbsp;ekonomický systém, v&nbsp;němž je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vlastnictví')">*vlastnictví</span> – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kapitál')">*kapitál</span> (včetně kapitálových aktiv) a&nbsp;jeho výkon z&nbsp;větší části v&nbsp;rukou soukromých osob. Kapitalismus se liší od předchozího ekonomického systému <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('feudalismus')">*feudalismu</span> zejména v&nbsp;tom, že práce je najímána za peněžní mzdu (pracující směňují své odpracované hodiny – svou pracovní sílu – za mzdu placenou ze zásob kapitálu), a&nbsp;nikoli, tak jako za feudalismu, vynucována zvyklostmi, povinnostmi vůči <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrchnost')">*vrchnosti</span> a&nbsp;příkazy. Kapitalista nedostává mzdu, nýbrž <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zisk')">*zisk</span> tím, že na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('trh')">*trhu</span> realizuje hodnotu vyrobeného zboží. S&nbsp;ohledem na dominantní roli soukromého vlastnictví se též zásadně liší od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('socialismus')">*socialismu</span>, který se vyznačuje společenským vlastnictvím prvků výroby.$Za kapitalismu je cenový mechanismus používán jako signální systém, který alokuje zdroje mezi různá užití. Podle rozsahu působnosti tržního cenového mechanismu, stupně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konkurence')">*konkurence</span> na dílčích trzích a&nbsp;úrovně vládního zasahování je možné rozlišovat různé formy kapitalismu. V&nbsp;základu stojí teorie skotského ekonoma a&nbsp;filozofa Adama <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Smith, Adam')">*Smitha</span> (1723–1790), že sledování vlastních zájmů člověka je nejlepším a&nbsp;jediným způsobem, jak maximalizovat blaho všech členů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnosti</span> i&nbsp;bohatství <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národ')">*národa</span>. Původní kapitalismus byl charakteristický výrobou pro zisk a&nbsp;nízkou státní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kontrola')">*kontrolou</span>. Jeho negativní stránky lze podle liberálů, například Friedricha Augusta von <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hayek, Friedrich August von')">*Hayeka</span> (1899–1992), odstranit dalším rozvíjením kapitalistických vztahů na základě rozšiřování sociální základny a&nbsp;svobody kapitalistického podnikání, naopak podle marxistů nahrazením kapitalismu socialismem a&nbsp;podle sociální demokracie odstraněním záporné stránky kapitalismu státními intervencemi. Po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka, druhá světová')">*druhé světové válce</span> došlo v&nbsp;kapitalistických společnostech k&nbsp;výrazným ekonomickým a&nbsp;zejména politickým změnám a&nbsp;k&nbsp;vytvoření institucionálních předpokladů ekonomického růstu životního standardu a&nbsp;k&nbsp;podstatnému rozšíření sféry občanských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svoboda')">*svobod</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('práva, lidská')">*lidských práv</span> a&nbsp;demokratických principů – cesta k&nbsp;působení společnosti „sociálního blahobytu“, k&nbsp;vytváření industriálně demokratického systému. Takřka všechny průmyslové společnosti dnes mají kapitalistickou orientaci – jejich ekonomické systémy jsou založeny na svobodném podnikání a&nbsp;soutěžení;$2. podle <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('marxismus')">*marxismu</span> je kapitalismus přechodným stadiem historického vývoje a&nbsp;je navíc charakterizován konstituováním kapitalistické a&nbsp;dělnické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('třída, sociální')">*třídy</span>, přičemž kapitalisté (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('buržoazie')">*buržoazie</span>) hromadí veškerou nadhodnotu, zatímco dělnická třída (proletariát) nevlastní nic (je bez majetku). (František Čapka, Jaroslav Malina)