1. politický, sociální a ekonomický systém, v němž je *vlastnictví – *kapitál (včetně kapitálových aktiv) a jeho výkon z větší části v rukou soukromých osob. Kapitalismus se liší od předchozího ekonomického systému *feudalismu zejména v tom, že práce je najímána za peněžní mzdu (pracující směňují své odpracované hodiny – svou pracovní sílu – za mzdu placenou ze zásob kapitálu), a nikoli, tak jako za feudalismu, vynucována zvyklostmi, povinnostmi vůči *vrchnosti a příkazy. Kapitalista nedostává mzdu, nýbrž *zisk tím, že na *trhu realizuje hodnotu vyrobeného zboží. S ohledem na dominantní roli soukromého vlastnictví se též zásadně liší od *socialismu, který se vyznačuje společenským vlastnictvím prvků výroby.$Za kapitalismu je cenový mechanismus používán jako signální systém, který alokuje zdroje mezi různá užití. Podle rozsahu působnosti tržního cenového mechanismu, stupně *konkurence na dílčích trzích a úrovně vládního zasahování je možné rozlišovat různé formy kapitalismu. V základu stojí teorie skotského ekonoma a filozofa Adama *Smitha (1723–1790), že sledování vlastních zájmů člověka je nejlepším a jediným způsobem, jak maximalizovat blaho všech členů *společnosti i bohatství *národa. Původní kapitalismus byl charakteristický výrobou pro zisk a nízkou státní *kontrolou. Jeho negativní stránky lze podle liberálů, například Friedricha Augusta von *Hayeka (1899–1992), odstranit dalším rozvíjením kapitalistických vztahů na základě rozšiřování sociální základny a svobody kapitalistického podnikání, naopak podle marxistů nahrazením kapitalismu socialismem a podle sociální demokracie odstraněním záporné stránky kapitalismu státními intervencemi. Po *druhé světové válce došlo v kapitalistických společnostech k výrazným ekonomickým a zejména politickým změnám a k vytvoření institucionálních předpokladů ekonomického růstu životního standardu a k podstatnému rozšíření sféry občanských *svobod, *lidských práv a demokratických principů – cesta k působení společnosti „sociálního blahobytu“, k vytváření industriálně demokratického systému. Takřka všechny průmyslové společnosti dnes mají kapitalistickou orientaci – jejich ekonomické systémy jsou založeny na svobodném podnikání a soutěžení;$2. podle *marxismu je kapitalismus přechodným stadiem historického vývoje a je navíc charakterizován konstituováním kapitalistické a dělnické *třídy, přičemž kapitalisté (*buržoazie) hromadí veškerou nadhodnotu, zatímco dělnická třída (proletariát) nevlastní nic (je bez majetku). (František Čapka, Jaroslav Malina)