*krajina na východě anatolské náhorní roviny, ohraničená na západě řekou Halys (dnešní Kizil Irmak), na jihu pohořím Taurus, na východě prostoupená hřebeny Antitauru a na severu sahající původně až k Černému moři. Pojmenována antickými autory podle etnika, které sem přišlo patrně kolem roku 700 př. n. l. Současné perské a babylonské prameny je nazývaly //Katpatuka//, egyptské //gdpdkj//; jeho jazyková příslušnost není dosud jasná. V osmdesátých letech 19. století se na tržištích v kappadockém středisku Kayseri objevily hliněné tabulky popsané starou asyrštinou (*akkadština), které přinesly významné informace k dějinám tohoto území v prvních stoletích 2. tisíciletí př. n. l. Protože přesné *naleziště nebylo známo, byly označovány jako „kappadocké tabulky“ a asyrské *obchodní osady, kde vznikly, pak „kappadocké kolonie“. V letech 1924–1925 objevila jejich ústředí v *Káneši (u dnešního Kültepe) expedice vedená Bedřichem *Hrozným. Jako „kappadocký“ bývá také označován charakteristický styl *pečetních válečků, pocházejících z výše uvedených obchodních osad. Ve 2. tisíciletí př. n. l. patřilo území k jádru *chetitské říše, po jejím pádu se zde počátkem 1. tisíciletí př. n. l. vytvořily tzv. pozdně chetitské *státy *Tabal a Merid. V 7. století př. n. l. sužovala *zemi tažení *Kimmeriů a *Skythů. Roku 585 př. n. l. byla Kyaxarem začleněna do médské říše; po vítězství *Kýra Velikého nad lýdským *králem *Kroisem (547–546 př. n. l.) se stala perskou *satrapií. Za krátké seleukovské *vlády připadla severní část k pontské říši. Od roku 255 př. n. l. tvořila Kappadokie pod vládou *Peršana Ariarathesa III. samostatné *království, později se dostala do sféry vlivu Mithradata VI., až konečně roku 17 n. l. za *císaře Tiberia se stala římskou provincií. Po rozdělení *římské říše v roce 395 se stala součástí *východořímské říše, poté *byzantské říše. V letech 1080–1307 byla seldžuckým rúmským *sultanátem, po jeho rozpadu ovládnuta osmanskými *Turky. (Jana Součková)