ruský spisovatel; zakladatel ruského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sentimentalismus, ruský')">*sentimentalismu</span> a&nbsp;první moderní ruský prozaik a&nbsp;historik. Pocházel z&nbsp;rodiny povolžského statkáře tatarského původu, studoval v&nbsp;Moskvě, stal se členem petrohradské zednářské lóže. Jeho prvotina //Jevgenij i&nbsp;Julija// (Evžen a&nbsp;Julie, 1789) napodobuje módní anglický <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('preromantismus')">*sentimentalismus</span>. V&nbsp;letech 1789 až 1790 podnikl cestu do Evropy a&nbsp;popsal ji v&nbsp;díle //Pis’ma russkogo putešestvennika// (Dopisy ruského cestovatele, 1791–1792): na vlastní oči viděl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('revoluce, Velká francouzská')">*revoluci</span> v&nbsp;Paříži, ale také počátek konzumní kultury a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost, průmyslová')">*industriální společnosti</span> v&nbsp;Anglii. V&nbsp;90. letech 18. století publikoval několik povídek včetně prózy //Ostrov Borngoľm// (Ostrov Bornholm, 1793) s&nbsp;incestním motivem. Historická novela //Marfa Posadnica ili Pokorenije Novagoroda// (Starostka Marta aneb Pokoření Novgorodu, 1803) se stala mostem k&nbsp;práci historika, jíž se cele oddal jako carský dvorní historiograf. Tato činnost vrcholí vydáváním epochálního díla //Istorija gosudarstva Rossijskogo// (Dějiny ruského státu, díly 1.–8. 1816–1817, díl 9. 1821, díly 10.–11. 1824, díl 12. 1829). Objevil pro ruskou literaturu citovou exaltaci a&nbsp;do té doby tabuizovaná erotická témata (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tabu')">*tabu</span>). (Ivo Pospíšil)