plošná jednotka, užívaná zejména v období *kolonizace ve 13. a 14. století, její výměra byla značně rozmanitá a kolísající (důvody různé: nestejná bonita *půdy, množství půdy při založení *obce, počet osedlíků, mezi něž se dělila). Častý průměr 1 lánu byl nad 18 hektarů (nejběžnější, tzv. selský lán měl 18,6 hektaru, panský či zemanský nebo svobodný lán asi 23,3 hektaru, kněžský lán asi 25,6 hektaru, královský orný lán dokonce 27,95 hektaru). Dílem lánu bylo staročeské jitro (1 lán měl 30–60 jiter), polovinou jitra byl korec, třetinou jitra byla měřice. (František Čapka)