francouzský misionář a&nbsp;spisovatel; průkopník etnografického studia severoamerických <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Indiáni')">*indiánů</span>. Pocházel ze zámožné rodiny; v&nbsp;roce 1696 vstoupil do jezuitského řádu a&nbsp;studoval <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('filozofie')">*filozofii</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rétorika')">*rétoriku</span> na řádových učilištích v&nbsp;Pau, Poitiers, La Flèche a&nbsp;v&nbsp;Paříži. Jeho představení jej v&nbsp;roce 1711 vyslali do Kanady. Zde se na misijní stanici v&nbsp;Sault Saint-Louis (Caughnawaga) věnoval důkladnému etnografickému a&nbsp;etnologickému studiu irokézských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zvyk')">*zvyků</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příbuzenství')">*příbuzenství</span>, jehož výsledkem bylo známé dílo //Mœurs des sauvages ameriquains comparées aux mœurs des premiers temps// (Zvyky amerických divochů ve srovnání s&nbsp;mravy raných dob, 1724).$Lafitau systematicky poukázal na paralely mezi zvyky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Irokézové')">*Irokézů</span> a&nbsp;kulturou starověkých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řekové')">*Řeků</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Římané')">*Římanů</span>, čímž se stal jedním ze zakladatelů etnologického komparativního přístupu. Zdůraznil rovněž výsadní úlohu, kterou v&nbsp;irokézské společnosti hrají ženy. V&nbsp;Kanadě objevil léčivou rostlinu //Panax quinquenfolius// (americký <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ženšen')">*ženšen</span>), jejíž účinky jsou velice podobné jí příbuzné rostlině, Ženšenu pravému //(Panax ginseng)//, která byla předtím známa pouze z&nbsp;Číny a&nbsp;ze střední Asie. Tento objev vzbudil značné naděje na možné obchodní využití, jež však záhy pohasly. Lafitau každopádně věnoval v&nbsp;roce 1718 ženšenu samostatné pojednání //Mémoire présenté à Son Altesse Royale Monseigneur le Duc d’Orléans, concernant la précieuse plante du Gin seng de Tartarie, découverte en Canada// (Práce představená Jeho Výsosti vévodovi Orleánskému, týkající se rostliny ženšenu z&nbsp;Tartarska [severovýchodní Čína], objevené v&nbsp;Kanadě). Roku 1717 se vrátil do Francie, kde hájil před korunou zájmy misionářů a&nbsp;usiloval o&nbsp;potlačení distribuce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('alkohol')">*alkoholu</span> indiánským etnikům. Ačkoliv představený jezuitů otec Julien Garnier usiloval o&nbsp;jeho návrat do Kanady, Lafitau strávil zbytek života ve Francii. V&nbsp;roce 1733 vydal //Histoire des découvertes et conquestes des Portugais dans le Nouveau Monde// (Dějiny dobyvatelství a&nbsp;objevů Portugalců v&nbsp;Novém světě). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)