tvorba a&nbsp;vylučování mléka z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('glandula mammaria')">*mléčné žlázy</span>. Příprava na laktaci u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk')">*člověka</span> nastává již v&nbsp;časných fázích <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gravidita')">*těhotenství</span>, mléčná žláza postupně získává schopnost sekrece (fáze laktogeneze I), sekrece je však tlumena placentárními hormony (laktace může nastoupit po přerušení těhotenství už v&nbsp;16. týdnu těhotenství). Po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('porod u&nbsp;člověka')">*porodu</span> placenty dochází k&nbsp;rychlému poklesu krevních hladin estrogenů i&nbsp;progesteronu u&nbsp;matky a&nbsp;nastává vlastní laktace. Nejprve se tvoří <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mlezivo')">*kolostrum</span>, ca po 30–40 hodinách od porodu se pak složení sekretu mění a&nbsp;začíná produkce velkého množství <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mléko, mateřské')">*mateřského mléka</span> (fáze laktogeneze II). <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kojení')">*Kojení</span> není nutné pro iniciaci, ale pro udržení laktace. Nekojící ženy tvoří zpočátku stejné množství kolostra jako ženy kojící, do tří dnů po porodu by však mělo začít mechanické odstraňování mléka (kojení, odstříkávání), jinak laktace začne ustávat. Při kojení dochází ke změně řízení laktace z&nbsp;endokrinní na autokrinní – mechanickou stimulací prsní bradavky se v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hypofýza')">*hypofýze</span> reflexně uvolňuje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prolaktin')">*prolaktin</span> a&nbsp;oxytocin, hormony nezbytné pro správnou (1) tvorbu a&nbsp;(2) ejekci mléka. Množství vytvořeného mléka pak není řízeno centrálně, ale závisí na intenzitě kojení (respektive odstraňování mléka odstříkáváním), reaguje tedy na potřeby každého kojence. Produkce mateřského mléka kolísá od 17 do 33 ml/hodinu po každém kojení a&nbsp;závisí na plnosti prsu – čím je plnější, tím je rychlost tvorby mléka nižší. Ejekční reflex je neurohumorální reflex, při němž podrážděním dotykových receptorů prsu (nejvíce okolí prsní bradavky) je vzruch veden senzitivními drahami do paraventrikulárních a&nbsp;supraoptických jader hypotalamu, neurony obsahující oxytocin pak tento hormon uvolňují v&nbsp;zadním laloku hypofýzy. Oxytocin způsobuje stahy myoepitelových buněk vývodů mléčné žlázy a&nbsp;ejekci mléka do hlavních vývodů (viz //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('glandula mammaria')">*glandula mammaria</span>//), odkud je již kojenci dostupné.$U některých savců najdeme v&nbsp;mléčné žláze mléčné rezervoáry, které pojmou až 50 % vytvořeného mléka – mládě může mléko v&nbsp;nich shromážděné vysát bez ohledu na ejekční reflex. U&nbsp;člověka takové rezervoáry v&nbsp;mléčné žláze nejsou, ejekční reflex je proto důležitý pro správnou funkci laktace a&nbsp;kojení. Ejekce mléka se může spustit i&nbsp;bez mechanické stimulace prsu na vnější, například na sluchový podnět (dětský pláč). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Králík, Miroslav')">Miroslav Králík</span>)