evoluční teorie, podle níž organismy pod vlivem prostředí směřují k vytváření stále složitějších a dokonalejších adaptivních forem. Lamarckismus předpokládá, že znaky získané během života organismu jsou dědičné a přenášejí se na další generaci (tzv. dědičnost získaných vlastností). Připsání tohoto způsobu dědičnosti *Lamarckovi však není přesné, její původ sahá přinejmenším až k *Platónovi a až do znovuobjevení *Mendelových *zákonů počátkem 20. století byla všeobecně akceptována, a to včetně Charlese *Darwina (srov. *pangeneze). (Miloš Macholán, Jaroslav Malina)