americká kulturní antropoložka; představitelka *feministické antropologie. Pod vlivem *marxismu (*historického materialismu), klasického *evolucionismu a *neoevolucionismu programově studovala vztah mezi postavením žen a ekonomickou strukturou konkrétní společnosti v historické perspektivě. Podle Leacockové podřízenost žen nepředstavuje *kulturní univerzálii, neboť ve většině tradičních společností ženy neměly nižší postavení než muži. Podřízenost žen a ztráta jejich rovnocenného statusu je údajně důsledkem historického a ekonomického vývoje, který vyústil ve vznik soukromého vlastnictví, nadvýrobku, státu, třídní stratifikace a sociální nerovnosti. V této souvislosti vyslovila hypotézu, že v prehistorických sběračských společnostech neexistovaly rozdíly mezi veřejnou a domácí sférou a k podřízení žen došlo až se vzrůstem soukromého vlastnictví. Dokonce se pokusila prokázat, že ve většině sběračských a loveckých společností existovala před kontaktem se *Západem rovnocennost mužů a žen. Proto také ve svých výzkumech věnovala pozornost vlivu koloniální expanze (*kolonialismus) Západu a důsledkům, které mělo šíření *kapitalismu na vztahy a postavení mužů a žen v *preliterárních společnostech.$Eleanor Leacocková ukončila svoje studia v oboru antropologie získáním doktorátu v roce 1952 na Kolumbijské univerzitě. Její disertační práce //The Montagnais „Hunting Territory“ and the Fur Trade// (Lovecké teritorium a obchod s kožešinami v Montagnais, 1954) byla věnovaná kultuře subarktických *indiánů kmene Innu (Naskapi-Montagnais Indians). Na příkladu této lovecké kultury, jejíž příslušníci obývají Labradorský poloostrov (Kanada), prezentovala marxismem ovlivněnou interpretaci světa preliterárních rovnostářských společností, v nichž neexistuje soukromé vlastnictví a s ním spjatá sociální nerovnost. V roce 1963 pronikla Eleonor Bruke Leacocková, jako první marxisticky orientovaná feministická antropoložka, na akademickou půdu a zahájila výuku antropologie na Brooklyn Polytechnic Institute. V centru jejího výzkumného zájmu byla i nadále analýza vztahů mezi pohlavím, sociálních rolí mužů a žen, rodinou, výrobním způsobem, třídou a státem. Mezi její nejznámější práce věnované *genderové problematice patří například //Women’s Status in Egalitarian Society //(Status ženy v rovnostářské společnosti, 1978) nebo //Myths of Male Dominance// (Mýtus mužské dominance, 1981). Velkou pozornost věnovala také *antropologii města, zejména problémovým okruhům, které jsou spjaty s *kulturou chudoby, ekonomickou a rasovou příslušností, sociální nerovností a přístupem různých vrstev obyvatelstva ke vzdělání. V roce 1972 přijala nabídku City of College of New York, aby zde vytvořila špičkové vědecké oddělení antropologie, které úspěšně vedla až do své smrti. Po celý svůj akademický život čelila kritikám, že jednostranně spojuje problematiku pohlaví a genderu s marxismem, politickou mocí a třídní diskriminací. Svým nekompromisním přístupem, apelujícím na lidskou svobodu a nezávislost, inspirovala „třetí vlnu“ feministické antropologie, která dokončila dekonstrukci tradiční mužské antropologie, rezignovala na hledání univerzálních vysvětlení podřízeného postavení žen ve společnosti a programově se zasazovala o studium pohlaví a genderu do konkrétních sociálních, historických, ekonomických a politických souvislostí. (Václav Soukup)