ruský básník, prozaik a dramatik; klasik ruského *romantismu. Do erotické problematiky vnáší nejen smutek a tragédii milostného vztahu, ale také *zlo a jeho nositele. Démonské postavy, které zaplňují nejen stránky jeho lyrických básní //Demon// (Démon, 1829–1839; česky v několika vydáních, první překlad v roce 1906: //Démon: Pověsti východní//), ale také jeho narativní kompozice, prózu //Geroj našego vremeni// (//Hrdina naší doby//, 1840; česky v několika vydáních, první překlad v roce 1879) a drama //Maskarad// (Maškarní bál, 1835–1836; česky v několika vydáních, první vydání v roce 1929 pod názvem //Maškarní ples: Drama o čtyřech dějstvích ve verších//), jsou nešťastné, trpí a toto utrpení přenášejí na milované bytosti. *Láska je v Lermontovově poetice často ztotožňována s jedem. Démon, bytost ze stejnojmenné výpravné básně, svržený anděl, který se pohybuje mezi nebem a zemí, svým polibkem zabíjí gruzínskou princeznu Tamaru, kterou miluje. Démonství mělo však u Lermontova i jiné dimenze: bylo symbolem jeho mezigenerace, která se po porážce děkabristického povstání roku 1825 ocitla v politickém vzduchoprázdnu – nepatřila vlastně nikam a marně hledala své místo v životě. Lermontov zahynul v souboji. (Ivo Pospíšil)