Florencie, Itálie), italský politik, diplomat, spisovatel, historik a&nbsp;vojenský teoretik. Na základě vlastní bohaté diplomatické činnosti a&nbsp;popisu soudobých politických událostí analyzoval podstatu lidského chování; své <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('názor')">*názory</span> na uspořádání společnosti a&nbsp;vládnutí popsal v&nbsp;knize //Il Principe// (Vladař): „(…) Nedělám totiž nic jiného než malíři: aby poznali povahu hor a&nbsp;vrchů, zůstavají v&nbsp;údolí, a&nbsp;vystupují na vrcholky, aby lépe přehlédli krajinu v&nbsp;nížině. Stejně tak mohou pochopit charakter národů jen ti, co sedí na knížecím stolci, zatímco ten, kdo chce zkoumat úděl mocných, musí žít mezi lidem.“ Touto metaforou charakterizoval autor svou metodu v&nbsp;úvodu knihy, která bývá považována za jedno z&nbsp;prvních pojednání ustavujících evropskou politologii.$Dílo je produktem autorovy vlastní politické fantazie a&nbsp;také produktem tehdejší politické situace. Machiavelli touží po sjednocení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('země')">*země</span>, vytvoření mocného a&nbsp;pevného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stát')">*státu</span>. To se může podařit jen moudrému a&nbsp;silnému vládci. Vzorem takového vládce mu byl Cesare Borgia (1475–1507), schopný, ale bezohledný pragmatický politik. V&nbsp;díle //Vladař// se Machiavelli soustředil na rady vládcům k&nbsp;uchopení a&nbsp;udržení moci, to pro něj byla centrální otázka. O&nbsp;úspěchu vladaře nerozhoduje morální hodnota, nýbrž účinek jednání, zájmy státu mají vždy přednost před etickými normami.$V //Rozpravách o&nbsp;prvních deseti knihách Tita Livia //přenáší Machiavelli svoji pozornost od panovníka (respektive <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('monarchie')">*monarchie</span>) k&nbsp;republikánskému zřízení, když zkoumá příčiny velikosti, slávy a&nbsp;bohatství antického Říma, a&nbsp;jejich možnou aplikaci v&nbsp;podmínkách renesančních italských městských států. Toto dílo tak značí zrod novověké tradice <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('republikanismus')">*republikanismu</span>.$Z díla: //Il Principe// (Vladař, vznik 1513–1514, vydáno posmrtně 1532, česky: souborné vydání Vladaře, Úvah o&nbsp;umění válečném a&nbsp;Rozprav o&nbsp;prvních deseti knihách Tita Livia – //Úvahy o&nbsp;vládnutí a&nbsp;o&nbsp;vojenství//. Praha: Naše vojsko, 1987), //Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio //(Rozpravy o&nbsp;prvních deseti knihách Tita Livia, 1512–1517, vydáno posmrtně 1531), //Mandragola// (první vydání 1518, česky: //Mandragola: Komedie o&nbsp;pěti jednáních//. Praha: Stanislav Neumann, 1928; //Mandragora: Komedie o&nbsp;pěti dějstvích//. Praha: Dilia, 1955), //Delľarte della guerra// (Úvahy o&nbsp;umění válečném, vznik 1518–1520, vydáno 1521), //Istorie Fiorentine// (8 svazků, vznik 1521–1525, vydáno 1532, česky: //Florentské letopisy//. Praha: Odeon, 1975). (Pavel Dufek, Jaroslav Malina)