historický název, užívaný *klínopisnou *literaturou pro kraje při březích Perského zálivu a později i pro *Egypt. Toponymum poprvé doloženo v době staroakkadské, kdy podle soudobých nápisů *lodě z *Dilmunu, Maganu a *Meluchchy připlouvaly do akkadských *přístavů. Během svého íránského tažení přeplul *král Man-ištúšu s loďstvem Záliv a porazil v bitvě vojska nepřátelské *koalice Maganu. Vítězství nad zdejším vládcem zaznamenávají též nápisy *Narám-Sínovy. Obyvatelé staroakkadské *Mezopotámie udržovali však zjevně s Maganem pravidelné mírové styky a dováželi odtamtud *měď (což potvrzují metalografické rozbory) a ušlechtilé druhy tmavého kamene. Do *poddanství přijal Magan i proslulý *Gudea, který jinak z jeho darů odebíral dřevěné trámoví, přivážené na lodích, a ušlechtilý *kámen. Zjevně lukrativní maganský obchod převedl do přístavů svého *města i zakladatel III. dynastie z Uru, král *Ur-Nammu. Na konci 3. tisíciletí př. n. l. získávali poddaní urských králů z Maganu *zlato, *slonovinu, polodrahokamy, *barviva, některé potraviny a přísady a měď *směnou za svou *vlnu, potraviny rostlinného původu, olej, ryby a *textil. Vzhledem k spojení dávného Ománu s oblastí kultury protoindické (Hili) nelze vyloučit, že u některých z maganských dodávek jde o tranzitní zboží, přivážené z východu a prodávané dále. Termín „maganské lodi“, objevující se v soudobých pramenech, označuje zjevně námořní plavidla, o nichž víme, že se onou dobou stavěla z rákosových svazků impregnovaných asfaltem (*doprava, lodě). Za bouřlivých let na konci *vlády III. dynastie z Uru obchod zjevně ustal a též v 2. tisíciletí př. n. l. o něm nacházíme jen sporadické zmínky. V asyrských pramenech 1. tisíciletí př. n. l. jde zřetelně o *Egypt. *Asarhaddonův text z *Aššuru dokonce označuje panovníka za „krále králů Dilmunu, Maganu a Meluchchy“, *Aššurbanipalovým soupeřem na jeho tažení do *zemí „Maganu a Meluchchy“ je *faraon 25. egyptské dynastie Taharka. Z Maganu se i nadále dováží některé druhy dřeva a měď a poznovu se objevuje „loď Maganu a Meluchchy“. Nelze tedy vyloučit, že i v této době si tradiční označení „Magan a Meluchcha“ udržují svůj vztah k bližším břehům Perského zálivu a k vzdálenějšímu íránsko-indickému pobřežnímu pásmu (Meluchcha). Rozšíření obzoru mezopotamské *civilizace, zejména v době asyrské veleříše, však patrně vedlo k jejich rozšíření a přenesení na Egypt a východoafrické pobřeží. (Petr Charvát)