1. [kulturní antropologie], označení formy lidské snahy vysvětlit a&nbsp;hlavně ovládnout skutečnost pomocí kouzelnických aktivit a&nbsp;praktik, a&nbsp;dosáhnout tak vytoužených cílů. Zastáncem evolucionistického pojetí magie v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie, kulturní')">*kulturní antropologii</span> je James George <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Frazer, James George')">*Frazer</span>; vyjádřil je ve svém stěžejním díle //The Golden Bough: A&nbsp;Study in Magic and Religion// (Zlatá ratolest: Výzkum magie a&nbsp;náboženství, první vydání 1890, poté revidované a&nbsp;rozšířené verze až do podoby monumentálního dvanáctisvazkového díla; česky: //Zlatá ratolest//. Praha: Odeon, 1977) Srovnávacím studiem mnoha různých pověrečných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituálů</span> dospěl k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('analýza')">*analýze</span> magického myšlení jako vývojově nejranější, primitivistické fáze lidského myšlení. V&nbsp;magických postupech viděl nesprávnou aplikaci základních principů asociace představ: principu podobnosti a&nbsp;vzájemného doteku. Za společného jmenovatele považoval „sympatetický vztah“ (vnitřní soulad). <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon')">*Zákon</span> podobnosti vedl podle něj k&nbsp;vzniku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('magie, homeopatická')">*homeopatické magie</span>, založené na tom, že podobné vytváří podobné a&nbsp;výsledek se rovná příčině. Zákon doteku vedl k&nbsp;vzniku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('magie, kontaktní')">*kontaktní magie</span>, podle níž na sebe působí věci, které byly ve vzájemném styku. Například cokoli se činí s&nbsp;předmětem, který byl ve styku s&nbsp;určitou osobou, děje se také s&nbsp;touto osobou (případ takzvaného „voltu“, čarodějnické praktiky rozšířené ve všech kulturách: probodne-li se stopa určité osoby, působí se jí tím bolest apod.); uplatňuje se zde princip „pars pro toto“ (část zastupuje celek). Frazer dospěl k&nbsp;závěru, že magie je falešným systémem přírodních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákonitost')">*zákonitostí</span> a&nbsp;klamným návodem k&nbsp;jednání, nepravou vědou a&nbsp;neplodným uměním. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náboženství')">*Náboženství</span> přisuzoval vyšší úroveň lidského myšlení. Frazer tvrdil, že náboženství vzniklo, když se začalo pochybovat o&nbsp;praktických výsledcích magie, ale nevysvětlil, proč se magie vzdor těmto pochybám udržela, a&nbsp;to i&nbsp;ve vyspělých kulturách. Frazerově teorii bylo vytýkáno, že nezahrnuje celou fenomenologii magie, zejména pak praxi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šamanismus')">*šamanismu</span>.$Émile <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Durkheim, Émile David')">*Durkheim</span> (1912) pokládá magii za individualistickou, náboženství za kolektivistické, obojí pak za dva póly téhož jevu – víry. Také magické obřady mohou ovšem být kolektivní (například lovecké nebo válečnické tance před započetím <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lov')">*lovu</span> nebo válečného tažení), tzv. princip homeopatické imitativní magie.$Třídění magie je různé podle různých teorií: například na magii agresivní a&nbsp;prevenční (zažehnávání nemocí, nošení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('amulet')">*amuletů</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('talisman')">*talismanů</span>). Některé teorie <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('funkcionalismus')">*funkcionalismu</span> (například Bronisław <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malinowski, Bronisław Kasper')">*Malinowski</span> v&nbsp;práci //Magic, Science and Religion// [Magie, věda a&nbsp;náboženství], 1925, v&nbsp;knize //Science, Religion and Reality// [Věda, náboženství a&nbsp;realita], editor Joseph Needham) soudí, že magický rituál vzniká z&nbsp;úzkostné tenze, z&nbsp;pochybností, nejistoty. Magický obřad umožňuje odreagovat <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úzkost')">*úzkost</span>, má zajistit <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úspěch')">*úspěch</span> (například magické rity <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Trobrianďané')">*Trobrianďanů</span>, které mají zajistit úspěch při lovu ryb). Této teorii však odporuje Alfred Reginald <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Radcliffe-Brown, Alfred Reginald')">*Radcliffe-Brown</span> (1930), který celý tento výklad obrací: rituál naopak vytváří úzkost, která zajišťuje účelné chování (například rituály kolem narození dítěte u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Andamanci')">*Andamanců</span>, které mají zajistit větší péči o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neonatus')">*novorozence</span>, navozují strach, aby narození proběhlo bez komplikací). Claude <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Lévi-Strauss, Claude')">*Lévi-Strauss</span> (1962) nestaví magii a&nbsp;vědu do protikladu a&nbsp;nepokládá magické myšlení za zásadně insuficientní, respektive inferiorní, ale prostě za jiný druh myšlení, který je s&nbsp;vědeckým myšlením paralelní. Osvědčuje se u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národy, přírodní')">*přírodních národů</span> (například klasifikace bylin podle jejich léčebných účinků). Wilhelm E. Mühlmann (1969) soudí, že by bylo chybné převádět veškeré fenomény magie jen na primitivní stupně kultury; sklon k&nbsp;magii podle něj zůstává obecným lidským potenciálem.$K velkému rozvoji magie došlo zejména v&nbsp;období starověku. Například v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span> se jednalo o&nbsp;soustavu úkonů, které usilovaly o&nbsp;ovládnutí nadpřirozených sil. Jestliže jsou úkony prováděny k&nbsp;něčí škodě, hovoří se o&nbsp;„černé magii“, „čarodějnictví“ (akkadsky: //kišpu//). V&nbsp;Mezopotámii však existují pouze textové doklady „bílé magie“, jejímž cílem je dosažení blahodárných účinků. Směřují-li magické úkony do sféry <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('náboženství')">*náboženství</span> a&nbsp;očekává-li se, že se jejich účinek projeví prostřednictvím božských bytostí, objektů náboženského cítění, náboženské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ideologie')">*ideologie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kultu</span>, hovoří se o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('teurgie')">*teurgii</span>.$Převážná většina mezopotamských magických textů pochází z&nbsp;1. tisíciletí př. n. l. a&nbsp;2. poloviny 2. tisíciletí př. n. l. Dochovala se však celá řada textů pocházejících ze starobabylonského období (z&nbsp;1. poloviny 2. tisíciletí př. n. l.) a&nbsp;dokonce i&nbsp;z&nbsp;3. tisíciletí př. n. l. (nejstarší sumerské texty z&nbsp;26. století př. n. l. ze Šuruppaku a&nbsp;Abú Salábíchu). Zmínky o&nbsp;magických úkonech se objevují i&nbsp;v&nbsp;královských nápisech, dopisech, administrativních a&nbsp;právních dokumentech a&nbsp;literárních textech. Jejich svědectvím jsou i&nbsp;nálezy různých předmětů, amuletů, talismanů apod. Magické praktiky usilovaly o&nbsp;odvrácení bolesti, nemoci, nouze, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('utrpení')">*utrpení</span>, hoře a&nbsp;neštěstí všeho druhu a&nbsp;zajištění šťastného a&nbsp;spokojeného života. „Čarodějnictví“ chtělo škodit a&nbsp;působit utrpení a&nbsp;bolest.$Magie se zakládala na přesvědčení, že každé utrpení má svou příčinu, zjevnou nebo skrytou, kterou lze odstranit a&nbsp;přemoci. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příčina')">*Příčina</span> byla personalizována a&nbsp;hledána v&nbsp;postavách četných <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('démon')">*démonů</span> a&nbsp;zhoubných sil, které se na člověka vrhaly bez jakéhokoli zjevného důvodu jen proto, že <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zlo')">*zlo</span> jim bylo vlastní. Proti jejich moci a&nbsp;síle se však člověk mohl bránit svýma rukama nebo svým hlasem, tedy manuálními nebo orálními rituály, při nichž manipuloval různými předměty, které zastupovaly objekt působení těchto rituálů. Využíval při tom různých prostředků, které ho obklopovaly (vodu, oheň, nerosty, rostliny, zvířata). Pouze tyto manuální a&nbsp;orální rituály byly skutečnými čarami a&nbsp;kouzly, pouze pro ně lze používat termínu magie, neboť byly považovány za účinné samy o&nbsp;sobě.$2. [filozofie, literatura], v&nbsp;období <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('romantismus')">*romantismu</span> je v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('literatura')">*literatuře</span> magie spojována se silami <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nevědomí')">*nevědomí</span>, je chápána jako výraz dokonalosti a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symbol')">*symbol</span> absolutna (například u&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Novalis')">*Novalise</span> magické pojetí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poezie')">*poezie</span>). Vzniká takzvaný magický idealismus, na nějž navazuje Arthur <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Schopenhauer, Arthur')">*Schopenhauer</span>, uznávající vedle kauzálních souvislostí též souvislosti magické, a&nbsp;v&nbsp;postmoderní době <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('realismus, magický')">*magický realismus</span>, proud a&nbsp;typ moderní prózy, který je založen na magickém a&nbsp;mytologickém přístupu ke skutečnosti, ovlivněném <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tradice, kulturní')">*kulturními tradicemi</span>, zejména lidovou slovesností;$3. okultistické pojetí magie vyjádřil již Roger <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Bacon, Roger')">*Bacon</span> výrokem, že magie je praktická <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('metafyzika')">*metafyzika</span>, interakce mezi transcendentálnem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('subjekt')">*subjektu</span> a&nbsp;transcendentnem reprezentovaným světem takzvaného „astrálního světla“, které je prostředníkem, ale i&nbsp;působcem magické akce. Ta má formu invokativní (prosebnou), respektive evokativní (imperativní) a&nbsp;„dynamizujíc“ <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('astrální')">*astrální</span> světlo tvoří v&nbsp;něm bytosti, jejichž prostřednictvím může pak vykonavatel působit i&nbsp;v&nbsp;rovině fyzického světa. Klasik evropské magie Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim (//De occulta philosophia// [Skrytá filozofie], 1531) se pokoušel sjednotit filozofii magie s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('křesťanství')">*křesťanstvím</span> na bázi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('novoplatonismus')">*novoplatonismu</span>. Magie je pěstována jako metafyzika <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příroda')">*přírody</span> i&nbsp;jako praktická nauka o&nbsp;využití skrytých sil přírody zejména k&nbsp;účelům léčebným (Giambattista della Porta: //Magiae naturalis, sive De miraculis rerum naturalium libri IIII// [Přirozená magie čili čtyři knihy o&nbsp;podivuhodnostech přírody], první vydání roku 1558 ve 4 knihách, v&nbsp;roce 1589 vydání ve 20 knihách) a&nbsp;ke <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komunikace')">*komunikaci</span> s&nbsp;transempirickými bytostmi (//magia innaturalis// [nepřirozená magie]). Dělí se na „černou“ (užití prostředků magie ke zlým účelům) a&nbsp;„bílou“ (užití magie k&nbsp;dobrým účelům). Ke vzkříšení středověké magie, zejména ve spojení s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hermetismus')">*hermetismem</span> a&nbsp;s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kabala')">*kabalou</span>, dochází koncem 19. století (Eliphas Lévi: //Dogme et rituel de la haute magie//, 1856, česky: //Dogma a&nbsp;rituál vysoké magie//, 1913). Obnovuje se alexandrinská theurgie, což je vyšší forma magie (Jan Kefer, 1938). V&nbsp;současnosti nechybí ani teorie chápající magii jako praxi s&nbsp;personifikovanými silami nevědomí (Israel Regardie, 1969) nebo jako praktickou metafyziku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sex')">*sexu</span>, tzv. sexuální magie (satanista Aleister Crowley, 1929) ani pokusy o&nbsp;její experimentální prověřování (římská skupina Ur, londýnská společnost The Golden Dawn, pražská Universalia);$4. označení jevištního iluzionismu spjatého s&nbsp;varietním kouzelnictvím a&nbsp;eskamotáží;$5. označení všeho tajuplného, „nevysvětlitelného“. (Jaroslav Malina, Milan Nakonečný, Jiří Prosecký)