jeden ze dvou základních směrů *buddhismu. Na rozdíl od ortodoxní *théravády, od níž se postupně oddělila v severní Indii během prvních staletí našeho *letopočtu, klade mahájána důraz na soucitem motivovanou pomoc ostatním bytostem strádajícím v nekonečném koloběhu existencí (*sansára). Ideálem je *bódhisattva, oddalující svou vlastní *nirvánu, aby mohl v dalších zrozeních pomáhat druhým k jejich duchovnímu probuzení. *Buddha není považován jen za ideál dokonalého *mnicha, ale i za transcendentní princip, jehož manifestací je i velký počet kosmických *buddhů, přiřazovaných různým věkům a částem prostoru. Tato nová filozofická orientace byla zformulována nejprve v mahájánových *sútrách a posléze systematicky filozofickými školami, zejména madhjamakou a jógáčárou.$Mahájána se rozšířila v 8. století do Tibetu (*buddhismus, tibetský) a odtud v 16. století do Mongolska (*náboženství, mongolská). Od poloviny 1. tisíciletí n. l. pronikala do Číny (*buddhismus, čínský) a dále do Koreje (*buddhismus, korejský) a Japonska (*buddhismus, japonský). (Jan Filipský)