americký prozaik a publicista. Patří k těm americkým romanopiscům a publicistům, kteří dokázali klást provokativní otázky a svými postoji zneklidňovat čtenáře. Charakter a aktuálnost jeho tvorby vyplývá již z její žánrové orientace. Mailer se zařadil do proudu moderní americké prózy spojujícího tradici krásné literatury s postupy a strategiemi žurnalistické tvorby a rovněž literatury faktu nebo – jinak řečeno – profesi novináře a spisovatele. Kultivoval novinářskou produkci a současně přinášel do krásné literatury – obdobně jako například Truman Capote – nové podněty. Svou literární tvorbu chápal především jako zboží, které vstupuje na masmediální trh s informacemi a postoji, a teprve druhotně jako umělecký artefakt. Aktuálnost a nadčasovost dokázal spojit již ve své románové prvotině //The Naked and the Dead// (Nazí a mrtví, 1948); ta se dokonce stala – vedle Hellerovy //Hlavy XXII //(1955) – nejznámějším americkým románem o *druhé světové válce. Mailer se angažoval v řadě aktuálních dobových zápasů, například v kampani proti válce ve Vietnamu //Why Are We in Vietnam? //(Co děláme ve Vietnamu, 1967), zaujatým, reportážním způsobem referoval o dobových politických událostech //Miami and the Siege of Chicago //(Miami a obléhání Chicaga, 1968) anebo o epochálních událostech (například o letu prvního člověka na *měsíc, Oheň na měsíci, 1970). Do oblasti dokumentaristicko-žurnalistické tvorby spadá také „román“ //The Executioner’s Song// (Katova píseň, 1979), zpracovávající pomocí stovek rozhovorů a dochovaných dokumentů osud dvojnásobného vraha.$Román //An American Dream// (Americký sen, 1965) vyvolal jeden z velkých literárních skandálů šedesátých let. Balancuje na hranici psychologické prózy kriticky společenského dosahu a pokleslé literatury. Mailer v něm popisuje bezútěšné, odcizené mezilidské vztahy a okrajově i způsob, jak temné (mafiánské a finanční) síly ovlivňují fungování amerických vyšetřovacích institucí. Příběh se tak stává psychoanalytickou sondou do deviantní psychiky Stephena Rojacka, muže jenž ztratil smysl života a rozhoduje se mezi *sebevraždou a vraždou vlastní ženy Debory. (Jiří Pavelka)