český sochař a&nbsp;designér; přední představitel českého sochařství 20. století jak v&nbsp;jeho fázi avantgardní, tak i&nbsp;v&nbsp;údobí po polovině třicátých let, kdy usiloval ztělesnit klasický umělecký ideál. Zatímco v&nbsp;mládí sochař rozšířil obzory českého i&nbsp;evropského moderního umění plastikami, jimiž osobitě reagoval na konstruktivistické, kubistické a&nbsp;posléze surrealistické podněty, v&nbsp;reakci na společenskou situaci předválečné a&nbsp;válečné doby rozvíjel principy tvorby realistické. Učinil tak nejen v&nbsp;dílech komorního charakteru, ale zejména po druhé světové válce rovněž díly monumentálního měřítka i&nbsp;pojetí, v&nbsp;nichž se naplno prosadilo sochařovo humanistické krédo. Obě názorově rozdílné polohy umělcova vývoje nemohou utajit vzájemné vazby v&nbsp;tvárném pojetí i&nbsp;v&nbsp;motivickém repertoáru.$Nezanedbatelnou úlohu v&nbsp;životním uměleckém odkazu Vincence Makovského hrál motiv ženského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('akt')">*aktu</span> a&nbsp;s&nbsp;ním spojený erotický prvek. Ten se v&nbsp;jeho avantgardních kreacích projevoval jitřivou naléhavostí (//Dívčí sen//, 1932; //Léda//, 1932; //Skloněný ženský akt//, 1932; //Torzo//, 1932). V&nbsp;pozdějších postavách dívčích aktů, většinou zamýšlených pro výtvarné završení fontán, na sebe brával podobu lyricky podbarvené adorace. (Jaroslav Malina)